8 C 114/2022-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 562,49 Kč s příslušenstvím v podobě úroků ve výši 15 913,03 Kč, nákladů na uplatnění ve výši 450 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 308,62 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru označenou jako [anonymizováno] půjčka [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému částku 30 000 Kč bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 111,33 % ročně ve třiceti měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Jelikož se žalovaný dostával do prodlení se splácením, žalobkyně mu účtovala poplatek za upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou pravidelné splátky ve výši 499 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v dodatečné lhůtě, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyni tak současně vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení, přičemž žalobou je uplatňován nárok na smluvní pokutu za období od [datum] do [datum]. Žalovaný celkem uhradil 6 495 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet prověřením údajů sdělených žalovaným a náhledem do registru exekucí a dlužníků. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se předem omluvil. Nedostavil se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně zpět ohledně úroku ve výši 15 913,03 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 308,62 Kč. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení. 4. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 5. Z listiny označené jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU [anonymizována dvě slova] Č. [číslo]“ soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným a že se v ní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu 30 měsíců. Úvěr měl být vyplacen bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 111,33 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč Smluvní podmínky k této smlouvě – žalovaným rovněž podepsané – obsahují mimo jiné povinnost žalovaného uhradit žalobkyni poplatek za upomínku ve výši 450 Kč a smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě prodlení s úhradou pravidelné splátky. Pokud dojde k zesplatnění úvěru, je žalovaný povinen hradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle čl. IV odst. 5 podmínek se úhrady žalovaného započítávají v tomto pořadí: náklady na vymáhání dlužné částky, smluvní pokuty, poplatek za poskytnutí úvěru, úrok, jistina úvěru. V připojeném formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny parametry úvěru včetně sankčních plateb, přičemž tento formulář je datován dnem [datum] a je žalovaným podepsán. Ze splátkového kalendáře vyplývá předepsaný datum jednotlivých splátek, a jak mají být započítávány na úrok a jistinu. Z potvrzení o provedení tuzemské úhrady je patrno, že žalobkyně odeslala dne [datum] částku 30 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. 6. Z lustrace v centrální evidenci exekucí vyplynulo, že na majetek žalovaného nebyla v době uzavření smlouvy o úvěru vedena žádná exekuce. Z výplatní pásky za měsíc duben 2020 vyplývá, že čistý příjem žalovaného ze zaměstnání byl 18 269 Kč, podle výplatní pásky za měsíc květen 2020 žalovaný ve svém zaměstnání dosáhl čistého příjmu 20 777 Kč. Podle výpisu z lustrace v NRKI – BRKI byly u žalovaného ke dni [datum] evidovány celkové dluhy ve výši 509 835 Kč s měsíčními splátkami ve výši 6 556 Kč. Žalovaný měl mimo další úvěru v nominální výši 300 000 Kč, u něhož zbývalo k úhradě 434 962 Kč, a to ve 108 splátkách po 4 056 Kč. U úvěru na kreditní kartě s limitem 50 000 Kč byl žalovaný v prodlení v měsíci prosinci 2019 po dobu 11 dnů a v měsíci únoru 2020 po dobu 9 dnů. Žalovaný v od ledna do června 2020 učinil celkem 7 žádostí o úvěr na různé částky, přičemž 6 žádostí bylo poskytovatelem odmítnuto a jedna byla odvolána žalovaným. Další dvě žádosti žalovaný podal v průběhu července 2020, přičemž jedna žádost je na úvěr v nespecifikované výši a druhá je na 50 000 Kč. 7. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné splátky. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Z předžalobní upomínky vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 47 816,33 Kč; výzva byla dle poštovního podacího archu České pošty s.p. odeslána dne [datum]. 8. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci neměli námitky proti pravosti či pravdivosti jednotlivých listinných důkazů. Jelikož ani soud sám žádné takové pochybnosti o listinných důkazech v průběhu řízení nezískal, bez dalšího z nich vycházel. Na základě provedeného dokazování tak má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě částku 30 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit žalobkyni společně s úrokem ve výši 111,33 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila, že na majetek žalovaného není vedena exekuce a jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání za měsíce duben a květen 2020 činil 18 269 Kč a 20 777 Kč. Dle lustrace žalovaný od počátku roku učinil devět dalších žádostí o úvěr, z nichž jednu odvolal, šest bylo odmítnuto poskytovatelem a dvě nebyly ukončeny. Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas, byl jí žalobkyní účtován poplatek za upomínky a smluvní pokuty; následně byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný uhradil (dle nesporovaného tvrzení žalobkyně) celkem 6 495 Kč a přes výzvu zbývající dluh nevyrovnal. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuj