8 C 193/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 4 997,97 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 7 178 Kč. Žalovaná ovšem svou povinnost zcela nesplnila, když uhradila pouze částku 2,03 Kč. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, a nákladů na vymožení pohledávky. Žalobkyně rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 251,16 Kč. Žalovaná byl na možnost podání žaloby upozorněn předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. V dokumentu nepodepsaném žalovanou a nazvaném„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] [spisová značka]“ ze dne [datum rozhodnutí] je původní věřitel označen jako„ úvěrující“ a žalovaná jako„ úvěrovaný“ a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu. Úvěrující se měl zavázat poskytnout úvěrovanému převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 5 000 Kč s datem splatnosti do 30 dnů od odeslání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 2 030,05 Kč a výše zápůjční úrokové sazby měla činit 36 % ročně. Pro případ prodlení žalované se zaplacením úvěru si měly strany ujednat, že žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení až do zaplacení. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to po registraci žalované na webových stránkách původního věřitele a poskytnutí požadovaných údajů, zaškrtnutím příslušného políčka a zadáním zaslaného SMS kódu. V místě pro podpis žalované je uveden elektronický kód [číslo] Součástí smlouvy je i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel dle potvrzení ThePay.cz, s. r. o., zaslal částku 5 000 Kč na účet žalované dne [datum]. Upomínkami ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek do tří dnů od doručení jednotlivých výzev. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 14 465,75 Kč nejpozději do [datum]. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byla žalovaná ze strany žalobkyně telefonicky kontaktována dne [datum] a [datum]. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 14 413,72 Kč s úrokem z prodlení nejpozději do [datum]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohou. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (podle podacího archu odeslaným dne [datum]). 4. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). 5. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § [číslo] odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaná získala majetkový prospěch na úkor původního věřitele plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi původním věřitelem a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“. Tyto dokumenty neobsahují podpis žalované, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi původním věřitelem a žalovanou v těchto otázkách. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený původním věřitelem k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (registrace na internetových stránkách, zadání SMS kódu) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. Současně není zajištěna stálost a nezměnitelnost elektronické komunikace. 8. Žalobkyně však soudu prokázala, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a že svůj nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupil na žalobkyni. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či původnímu věřiteli vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive původním věřitelem, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť původní věřitel jí plnil bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradila částku ve výši 2,03 Kč, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 997,97 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení ze dne [datum], v níž byla stanovena lhůta k plnění do [datum]. Proto soud žalobkyni přiznal poža