18 C 161/2023-51 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 366,92 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 12. 9. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byl předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, jejíž převzetí stvrdila žalovaná vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit spolu s jistinou příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy. Celková splatnost závazku připadala na 12. 11. 2021. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci včetně výše měsíčních příjmů a výdajů. K ověření informací předložila příslušné doklady. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas neuhradila, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila jen 4 299,99 Kč, což odpovídalo dvěma řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovanou ve výši 37 608,10 Kč byla na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo účinné od 3. 2. 2023. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení nesplacené jistiny ve výši 12 852,99 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 055,61 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 216,71 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 179 Kč a nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 283,70 Kč. Dále žalobkyně požaduje postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 266 Kč za období od 13. 11. 2021 do 16. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,07 Kč za období od 13. 11. 2021 do 16. 1. 2023, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 48 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 513,93 Kč (0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení) a zákonný úrok z prodlení z částky 12 852,99 Kč od 4. 2. 2023. Ode dne postoupení pohledávky již žalovaná ničeho neuhradila. Na možnost podání žaloby byla žalovaná upozorněna předžalobní upomínkou ze dne 24. 5. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom smyslu, že s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně úvěrovou smlouvu uzavřela, ale nikoli na částku 15 000 Kč. Jednalo se o částku mezi 10 000 Kč a 12 000 Kč. Žalovaná byla přesvědčená, že úvěr v plné výši splatila již v listopadu 2020. Žádnou jinou úvěrovou smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavírala. Úvěr splácela v hotovosti zaměstnancům právní předchůdkyně žalobkyně, kteří za ní chodili do místa bydliště. Potvrzení o zaplacení nemá k dispozici. Částku 4 299,99 Kč skutečně zaplatila. Pracovníky byla ujištěna o tom, že zaplacením této částky je celý úvěr uhrazen. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že v současné době žije v sociálním bydlení v azylovém domě. Jediný příjem má z rodičovského příspěvku ve výši 10 830 Kč, kdy má dvouleté dítě, jehož otec není uveden v rodném listě, a proto nepobírá ani žádné výživné. Za bydlení vynaloží 7 000 Kč měsíčně, přičemž smlouva jí končí na konci listopadu. Nemá zajištěné jiné bydlení. Požádala soud o možnost splácet případný dluh ve splátkách s maximální částkou 500 Kč měsíčně pro případ, že žaloba nebude zamítnuta. 3. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila, a proto soud v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 5. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná v listině identifikovaná jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a číslem občanského průkazu požádala právní předchůdkyni žalobkyně dne 12. 9. 2020 o finanční částku ve výši 30 000 Kč, kterou by uhradila ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. V žádosti uvedla, že je svobodná, bezdětná, má základní vzdělání a od 1. 11. 2019 je zaměstnaná, což mělo být ověřeno z potvrzení od zaměstnavatele, s čistým měsíčním příjmem 15 600 Kč. Jiný příjem neuvedla. Na výdajích žalovaná uvedla, že 1 000 Kč vydá za bydlení včetně energií a 3 860 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Totožnosti byla ověřena z občanského průkazu. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako věřitel se zavázala poskytnout žalované zde označené jako dlužník peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč uhradit celkovou částku 27 888 Kč sestávající z 15 000 Kč představující jistinu, 1 444 Kč představující úrok, 7 350 Kč představující úhradu za poskytnutí úvěru, 1 394 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěru a 2 700 Kč představující inkasní poplatek. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha [číslo] předpis splátek. K tomu žalovaná uvedla, že podpis na smlouvě je opravdu její. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru. 7. Z rámcové smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby postupitelem a žalobkyní coby postupníkem dne 4. 4. 2022. K této byl mezi uvedenými stranami dne 3. 6. 2022 uzavřen dodatek [číslo]. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 včetně přílohy [číslo] seznamu pohledávek v listinné podobě soud zjistil, pohledávka za žalovanou ve výši 23 588,01 Kč byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky oznámila přípisem ze dne 9. 2. 2023 zaslaným dle podacího archu následující den, tj. 10. 2. 2023, a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky do 10 dní od obdržení dopisu. Postoupení pohledávky žalované oznámila také žalobkyně, a to přípisem ze dne 26. 2. 2023, kdy žalovanou zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky se splatností 16. 3. 2023. K uhrazení pohledávky byla žalovaná opětovně vyzvána přípisem ze dne 16. 3. 2023. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 3. 2023 přistoupila k zaslání obyčejného dopisu žalované. 8. Z výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou přípisem ze dne 24. 5. 2023 zaslaným dle podacího archu dne 29. 5. 2023 k úhradě dlužné částky nejpozději do 2. 6. 2023. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěru a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 12. 9. 2020, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 14 měsíčními splátkami po 1 992 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná uhradila 4 299,99 Kč do postoupení pohledávky a poté již ničeho. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Oznámením ze dne 26. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023. 10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 11. Dle § 2991 odst. 1. zákona č. 89/2012