21 C 356/2023-29 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 76 473 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je vlastníkem domu na adrese [adresa žalované], v němž pronajala žalované byt [číslo] o velikosti 3+1. Nájemní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena s účinností od [datum] na dobu určitou. Žalovaná byla povinna platit žalobkyni nájemné a úhrady za služby, když výše měsíční úhrady činila v době uzavření smlouvy celkem 10 063 Kč. Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena nová nájemní smlouva navazující na smlouvu předchozí s novými podmínkami; měsíční platba nyní činila 10 686 Kč. Žalovaná neuhradila nájem období od března do května 2023, přestože byla opakovaně vyzývána. Dne [datum] byl na dlužnou částku započten přeplatek vzniklý na základě vyúčtování za rok 2022 ve výši 13 578 Kč. Ke dni [datum] byl nájemní vztah ukončen a byt byl vyklizen. Celková dlužná částka tak činí 18 480 Kč, na tuto žalovaná ničeho neuhradila. O úhradu byla žalovaná opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z nájemní smlouvy na pronájem předmětného bytu bylo zjištěno, že tato byla mezi stranami uzavřena dne [datum]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Úhrada nájemného a služeb byla splatná vždy do posledního dne příslušného platebního období (měsíce). Vyúčtování služeb mělo být prováděno jednou ročně, a to vždy k 31. 12., byla sjednána také možnost změny výše nájemného a záloh na služeb. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla doba nájmu prodloužena do [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] do pak do [datum]. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že na základě smlouvy byl žalované pronajat totožný byt. Doba nájmu byla sjednána jako určitá do [datum]. Úhrada nájemného a služeb byla splatná vždy do posledního dne příslušného platebního období (měsíce). Vyúčtování služeb mělo být prováděno jednou ročně, a to vždy k 31. 12., byla sjednána také možnost změny výše nájemného a záloh na služeb. Dle evidenčního listu nájemného platného od [datum] činilo celkové měsíční nájemné 10 686 Kč. 5. Z protokolu o vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalované vznikl přeplatek ve výši 13 578 Kč. 6. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 25. 5. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu na nájemném a zálohách na služby za období od dubna do května 2023 v celkové výši 18 855,33 Kč, a to do 15 dnů od doručení výzvy. 7. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dvě na sebe navazující nájemní smlouvy na byt [číslo] v domě na adrese [adresa žalované]. Doba trvání nájmu byla v průběhu opakovaně prodloužena, následně byla druhou smlouvou sjednána do [datum]. Výše úhrad činila 10 686 Kč měsíčně, žalovaná sjednané úhrady řádně neplatila, přestože byla žalobkyní upomínána. Po započtení přeplatku na službách tak celková dlužná částka činí 18 840 Kč. 8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 věty první tohoto ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedených skutečností a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila sjednané nájemné a zálohy na služby řádně a včas. Svůj dluh žalovaná ani přes výzvu neuhradila (mimo částky, které byly žalobkyní využity z přeplatku na službách), a tak se dle § 1970 o. z. dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradila řádně a včas svůj dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení tak byl přiznán vždy od prvního dne následujícího po splatnosti úhrad za bydlení, tj. od prvního dne následujícího měsíce, výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady nákladů za jeden úkon ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 100 Kč.