24 EVC 6/2022-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení 11 510 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění návrhu uvedla, že žalovaná si u ní objednala dne [datum] prostřednictvím e-mailové objednávky jeřábnické práce. Žalobkyně pro žalovanou objednané práce provedla na dohodnutém místě v [obec] dne [datum], což žalovaná potvrdila téhož dne podpisem na protokolu o provozu vozidla nákladní dopravy. Následně žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu za provedené jeřábnické práce znějící na částku 11 510 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila, proto žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na vydání evropského platebního rozkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006, jímž se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, (dále jen„ nařízení o evropském platebním rozkazu“). Soud tento evropský platební rozkaz vydal, nicméně se jej nepodařilo doručit žalované na její adresu na [země]; proto jej soud v souladu s čl. 26 nařízení o evropském platebním rozkazu ve spojení s § 174b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a s § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušil a pokračoval v řízení o nároku žalobkyně. Následně soud žalované řádně doručil návrh na vydání evropského platebního rozkazu i výzvu k vyjádření, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala a k žalobkyní uplatněnému nároku se nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Jelikož se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle [anonymizováno] práva a se sídlem na [země], zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském platebním rozkazu pro účely použití tohoto nařízení se příslušnost soudu určí v souladu s příslušnými pravidly práva Společenství, zejména s nařízením (ES) č. 44/2001; jelikož toto nařízení bylo s účinností od 9. 1. 2013 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), posoudil soud svou příslušnost podle tohoto nařízení. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaná má sídlo ve smyslu čl. 62 odst. 1 ve spojení s čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis na [země], avšak žalována může být v České republice, neboť podle smlouvy o dílo, kterou spolu účastníci řízení uzavřeli, měl být závazek splněn v České republice, tj. objednané jeřábnické práce měly být provedeny v obci [obec], tj. v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, který je tak soudem příslušným k vedení tohoto řízení. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Obvyklé bydliště ve smyslu čl. 19 odst. 1, 3 nařízení Řím I měla žalobkyně coby poskytovatel objednaných služeb v době uzavření smlouvy v České republice na adrese [adresa žalobkyně]. Rozhodným právem pro posouzení uzavřené smlouvy o dílo je tudíž právo české. 4. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalované [jméno] [příjmení] zaslal žalobkyni zprávu, jejímž obsahem byla závazná objednávka jeřábnických prací na pondělí 16. 5. v ranních hodinách na adrese [adresa]. Z cenové nabídky žalobkyně soud zjistil, že zástupce žalobkyně [jméno] [příjmení] nacenil pro zástupce žalované pana [příjmení] provádění jeřábnických prací v [obec], a to za cenu 115 Kč km za přejezd jeřábu tam a zpět a 2 500 Kč hodina za manipulaci jeřábu. Ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy – alonže vytvořeného žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně provedla pro žalovanou složení a vsazení mobilního domu v [obec], přičemž počet vykázaných ujetých kilometrů byl 24, doba jízdy 2 hodiny a doba vykládky 3,5 hodin; na konci záznamu je uvedeno jméno řidiče [jméno] [příjmení] a je zde uveden i jeho podpis. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě její objednávky výkon ze dne [datum] v [obec], a to cenu za přesun a výkon mobilního jeřábu v celkové výši 11 510 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 11 510 Kč s příslušenstvím za provedení jeřábnických prací vyúčtovaných fakturou splatnou dne [datum]; tato výzva byla podle potvrzení o podání odeslána žalované dne [datum]. 5. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná si objednala u žalobkyně provedení jeřábnických prací v [obec] a že žalobkyně tyto práce provedla a jejich cenu žalované řádně vyúčtovala. Žalovaná však vyúčtovanou cenu neuhradila, proto žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. 6. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 o. z. dokončením a předáním díla je dílo provedeno. 7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud posoudil výše uvedený závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení jeřábnických prací na stavbě mobilního domu v [obec] dne [datum]. Žalobkyně doložila, že si u ní žalovaná objednala předmětné jeřábnické práce a že tyto práce provedla. Dále doložila, že řádně vyúčtovala cenu za tyto práce. Jelikož žalovaná netvrdila a nedoložila, že cenu za tyto práce uhradila, případně že se tohoto závazku zprostila jinak, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky 11 510 Kč představující cenu za provedení díla. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z přisouzené částky 11 510 Kč od 9. 6. 2022, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 9. S ohledem na povahu žalovaného nároku, jímž je vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobkyni přiznal podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i částku 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním její pohledávky. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náklady žalobkyně spojené s uplatněním její pohledávky zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 824,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 11 510 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně v