21 C 341/2023-44 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění částečného zpětvzetí domáhala po žalované zaplacení částky 22 249 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se vrátit částku 24 203 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalované prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalované k uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalované poskytla, přičemž předtím ověřila schopnost žalované splácet úvěr z veřejně dostupných registrů. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na jejímž základě byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. Dlužná částka (po částečném zpětvzetí a částečném zastavení řízení usnesením ze dne 9. 11. 2023, č. j. 21 C 341/2023-35) je tvořena jistinou ve výši 19 000 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 335,21 Kč za období od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do zaplacení, a částkou 120 Kč jako nákladů na mimosoudní vymáhání za odeslání obyčejného dopisu a uskutečnění telefonického hovoru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v její nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. 3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že v nepodepsaném dokumentu označeném jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 20 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 57,67 % do 15. 9. 2022, celkem částku 24 203 Kč. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Současně je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná potvrzením žádosti o úvěr potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy a s obchodními podmínkami, představujícími nedílnou součást smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na její účet připsána dne [datum] z účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně dále předložila smlouvu se stejným označením a obsahem lišící se v datu uzavření a poskytnuté částce a její splatnosti. Smlouva měla být uzavřena dne [datum] na částku 4 000 Kč se splatností [datum] ve výši 4 920 Kč. Dále bylo z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně zjištěno, že na tentýž účet zaplatila dne [datum] částku 2 100 Kč pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 2 100 Kč pod stejným variabilním symbolem, dne [datum] částku 4 000 Kč a poznámkou„ půjčka od [webová adresa] [číslo], dne [datum] částku 4 700 Kč se stejným variabilním symbolem a dne [datum] částku 7 100 Kč se stejným variabilním symbolem. 4. Z upomínek ze dne [datum], [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných splátek. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno oznámení o zesplatnění úvěru [číslo] ve výši 26 481,54 Kč. 5. Dne [datum] uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek; dne [datum] pak byla na základě této rámcové smlouvy uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 26 831 Kč na žalobkyni. Žalované toto postoupení právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum]. Dopisem z téhož dne, podaným dle poštovního podacího archu k poštovní přepravě dne [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do [datum]. Žalovaná byla dále opakovaně vyzvána k úhradě dopisem ze dne [datum] do [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Z listiny označené„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že v souvislost s vymáháním pohledávky za žalovanou odeslala žalované dopis ze dne [datum] a dále provedla telefonický hovor ze dne [datum]. 6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalované postupně částku 20 000 Kč. Následně byla žalovaná opakovaně vyzvána, aby vrátila částku 26 893,47 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 7. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud posoudil