18 C 18/2026-33 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 36 500 Kč, Anonymizováno, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným jako podnikající fyzickou osobou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně , webová stránka, , kde se žalovaný zaregistroval, uvedl své osobní údaje, telefonní číslo a emailovou adresu a k ověření totožnosti také kopii svého dokladu. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu totožnosti žalovaného a ověřila jeho bankovní účet, z něhož žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši , částka, . Žalovanému byl zřízen jeho uživatelský účet, k němuž měl přístup pouze on skrze své přihlašovací heslo. Žalovanému byl do tohoto rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy, s nímž žalovaný souhlasil a zadáním specificky vygenerovaného SMS kódu zaslaného na jeho telefonní číslo žalovaný smlouvu podepsal. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč výplatou dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději do , datum, . V případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pěti splátek, je povinen žalobkyni uhradit sankci ve výši 2 500 Kč. Dle smlouvy má žalobkyně současně právo na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně však tento poplatek požaduje jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru v celkové výši 14 000 Kč. Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, ten však žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tak požaduje úhradu částky 36 500 Kč sestávající z dosud nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Jako příslušenství pohledávky požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 36 500 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast při jednání řádně omluvila, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul bez přítomnosti účastníků.3. Z výpisu vyhledávání podnikatelského subjektu soud zjistil, že v současné době neexistuje podnikatel zapsaný pod IČO , IČO žalovaného, . Podnikatelská činnost žalovaného trvala od , datum, do , datum, .4. Z listiny označené jako smlouva o podnikatelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že je uzavřená mezi žalobkyní jako společností a žalovaným jako klientem. Žalovaný je v hlavičce smlouvy identifikován svým jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, IČO, adresou místa podnikání, telefonním číslem, emailem a bankovním účtem č. , č. účtu, . Z čl. II. smlouvy soud zjistil, že předmětem smlouvy je poskytnutí nebankovního podnikatelského úvěru žalovanému jako fyzické osobě podnikající na základě živnostenského oprávnění. Z čl. III. smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, kdy splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Žalovaný byl povinen hradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Z čl. V. smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr uhradit žalobkyni v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní s tím, že výše splátky činí 6 800 Kč (splátka jistiny činí 4 000 Kč a splátka poplatku za poskytnutí úvěru činí 2 800 Kč). Z čl. VIII smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je žalovaný povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Smlouva je opatřena elektronickým podpisem žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je uveden podpisový SMS kód , hodnota, .5. Z potvrzení o provedené verifikační platbě a kontroly BankID soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni z účtu č. , č. účtu, platbu ve výši , částka, a tento účet byl ověřen jako účet žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na tento účet č. , č. účtu, žalobkyně zaslala dne , datum, částku 20 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, soud zjistil, že majitelem a disponentem uvedeného účtu byl ke dni provedené transakce skutečně žalovaný, přičemž se jedná o jeho běžný účet.6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného naposledy před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru ve výši 62 060 Kč včetně nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že výzva byla podána k přepravě žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, , a to skrze společnost , právnická osoba, .7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které žalobkyně na běžný účet žalovaného zaslala téhož dne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Smlouva byla uzavřena v době, kdy měl žalovaný založenou živnost. Žalovaný měl tyto prostředky žalobkyni vrátit v pěti měsíčních splátkách po 6 800 Kč nejpozději do , datum, . Žalovaný se zavázal kromě poskytnuté jistiny úvěru splácet také poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení také smluvní pokutu. Žalovaný však na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 3 dnů; výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, .8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle mož