Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a žalobkyní. Žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako podnikatel. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal vrátit prostřednictvím 5 splátek. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek , částka, za každou splátku v prodlení. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, žalobkyně tak požaduje , částka, z prodlení se splátkami. Žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut na účet č. , č. účtu, . Žalovaný byl vyzván k úhradě výzvou ze dne , datum, . Žalovaný uhradil pouze , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, . Dlužník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky prostřednictvím 5 splátek ve výši , částka, . Dlužník se dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 1 % za každý den trvání úvěru. Dlužník byl identifikován i identifikačním číslem osoby a byl označen jako podnikatel. Dále byl sjednán poplatek ve výši , částka, za každou splátku v prodlení.4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala částku , částka, na účet č. , č. účtu, . Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky , částka, do tří dnů. Žalobkyně předložila dva snímky obrazovky, ze kterých soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a na tento účet byla dne , datum, připsána částka , částka, od žalobkyně.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne , datum, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s poplatky uhradit 5 splátkami. Žalobkyně poskytla částku , částka, na účet žalovaného. Bonita žalovaného nebyla zkoumána. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, .6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru jako podnikatel, což dokládala použitím identifikačního čísla osoby ve smlouvě. Žalobkyně ale nepředložila žádné důkazy k prokázání této skutečnosti. Podle názoru soudu pouhé uvedení IČO nemůže vést k závěru, že by smlouva o úvěru byla uzavřena v souvislosti s podnikáním žalovaného. Soud tak posoudil úvěrovou smlouvu jako spotřebitelský úvěr. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit. Soudu nebyly předloženy doklady o ověření příjmů nebo výdajů, které by umožnily žalovanému splácení výše uvedeného úvěru.11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný uhradil , částka, . Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, , tj. zbývající neuhrazenou jistinu. Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaný má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud uvedenou lhůtu považuje za dostatečnou.13. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky , částka, (smluvní úrok a poplatky) s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky , částka, , úspěšná však byla pouze co do částky , částka, , tj. ze 33 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky , částka, , tj. z 67 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 34 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.