Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 20 639,65 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 26. 9. 2024 s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla částku 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit úvěr do 14. 9. 2029 spolu s úrokem ve výši 16,11 % ročně a s poplatky podle ceníku, a to formou měsíčních splátek po 485 Kč. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou, výpisů z jejího účtu a nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, proto žalobkyně v souladu se smlouvou celý dluh ke dni 14. 8. 2025 zesplatnila. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 5 576,62 Kč. Žalovaná částka 20 639,65 Kč sestává z neuhrazené části jistiny úvěru ve výši 18 781,94 Kč a z neuhrazené části poplatků za upomínání ve výši 1 857,71 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, a ze záznamu o podpisu klienta soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 26. 9. 2024. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 16,11 % ročně do 14. 9. 2029 formou 60 měsíčních splátek po 485 Kč. Podle čl. V. smlouvy byla žalovaná povinna hradit i poplatky za služby související s úvěrem, a to ve výši 300 Kč za upomínku k uhrazení dlužné částky a ve výši 500 Kč za výzvu k uhrazení dlužné částky. Podle čl. VIII. odst. 3 smlouvy byla žalobkyně oprávněna mimo jiné zesplatnit úvěr, pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení úvěru, přičemž mezi tyto skutečnosti patří zejména prodlení se splácením peněžitých částek vůči žalobkyni nebo jiným osobám. Podle čl. VIII. odst. 2 smlouvy byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení zasílat žalované nejprve upomínky a následně výzvy a žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni za jejich zaslání poplatky, jež v sobě zahrnují účelně vynaložené náklady spojené se zasíláním upomínek a výzev a smluvní pokutu. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky, které upravují obecné podmínky poskytování úvěrů žalobkyní. Z dohody o , Anonymizováno, identitě uzavřené účastníky dne 3. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná jako oprávněná osoba mohla začít využívat , Anonymizováno, Identitu za podmínek uvedených v dohodě o identitě. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.4. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované činí 21 900 Kč, její pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 2 500 Kč a její splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 480 Kč. Z výpisu CBCB Informace soud zjistil, že žalovaná měla 4 existující splátkové kontrakty, její celkové měsíční splátky činily 4 638 Kč a neměla žádné dlužné či nesplacené splátky. Z výpisu z interní databáze žalobkyně soud zjistil, že žalovaná požádala dne 26. 9. 2024 o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, že v žádosti uvedla, že je zaměstnancem, že žádost byla po lustraci v interní databázi schválena, že čistý měsíční příjem žalované činil 21 900 Kč a měsíční výše splátek jejích úvěrů činila 3 500 Kč. Z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za období od září 2023 do září soud zjistil měsíční obraty na tomto účtu a příjmy, výdaje a zůstatky žalované. Z výpisu z téhož účtu za den 26. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč. Z přehledu čerpání a úhrad soud zjistil, že žalovaná načerpala částku 20 000 Kč dne 26. 9. 2024, celkem na splátkách úvěru zaplatila 5 576,62 Kč, přičemž poslední úhradu ve výši 1 138 Kč zaplatila dne 12. 3. 2025 a ke dni 31. 12. 2025 činil její dluh na jistině 18 781,94 Kč a na poplatcích 1 857,71 Kč.5. Z 1. upomínky soud zjistil, že na účtu žalované není dost prostředků k uhrazení splátky úvěru a že k 23. 3. 2025 byla žalovaná v prodlení s částkou 846,93 Kč. Z 1. výzvy soud zjistil, že k 30. 3. 2025 byla žalovaná stále v prodlení se splácením svého úvěru. Z 2. výzvy soud zjistil, že žalovaná neuhradila dluh z úvěru ani přes opakované výzvy a žalobkyně ji vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 23. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru před jeho zesplatněním. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 8. 2025 a z kopie vrácené obálky soud zjistil, že žalovaná byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 14. 8. 2025 z důvodu dlužných splátek úvěru a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky 21 983,49 Kč do 23. 8. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 4. 2026 a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě jejího dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2024 ve výši 24 235,58 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy.6. Z předložených listin soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet tuto částku v 60 měsíčních splátkách, platit žalobkyni smluvený úrok a další poplatky podle smlouvy, zahrnující poplatky za upomínky a poplatky za výzvy k úhradě. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě žalovanou poskytnutých údajů, lustrací v interní databázi žalobkyně a podle výpisů z účtu žalované. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobkyně ji opakovaně vyzývala k úhradě dlužných plateb, a nakonec úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Zároveň žalované naúčtovala i poplatky za odeslání upomínek a výzev podle smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 5 576,62 Kč. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalobkyně splnila svou povinnost řádně posoudit před uzavřením smlouvy schopnost žalované coby spotřebitele úvěr splácet a dostála svému závazku poskytnout žalované peněžní prostředky. V souladu se smlouvou a obchodními podmínkami vznikl žalobkyni nárok i na úhradu úroku a poplatků za odeslání upomínek a výzev k úhradě v důsledku porušení povinnosti žalované úvěr řádně a včas splácet. Žalovaná svou povinnost poskytnuté prostředky ze smlouvy vrátit spolu s úroky a poplatky nesplnila, neboť ani přes výzvy žalobkyně neuhradila splatné splátky úvěru, a to ani poté, co žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k vrácení celé dosud neuhrazené částky úvěru. Jelikož žalovaná netvrdila a nedoložila, že žalobkyni svůj dluh v plné výši uhradila, případně že se jeho splacení zprostila jinak, soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud proto žalobkyni přiznal částku 20 639,65 Kč, zahrnující dlužnou část jistiny úvěru ve výši 18 781,94 Kč a neuhrazené části sjednaných poplatků za upomínky a výzvy ve výši 1 857,71 Kč, dále úrok z dlužné jistiny úvěru kapitalizovaný za období do 9. 6. 2026 částkou 2 582,94 Kč a dále ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny úvěru 18 781,94 Kč od 10. 6. 2026 do zaplacení, úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a poplatků kapitalizovaný za období do 9. 6. 2026 částkou 1 540,10 Kč a dále v zákonné výši 11,5 % stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru a poplatků ve výši 20 639,65 Kč od 10. 6. 2026 do zaplacení. Soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 847 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 032 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 20 639,65 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to podání ze dne 14. 8. 2026, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažené mohlo a mělo být již součástí žaloby; soud proto tento úkon vyhodnotil jako neúčelně vynaložený. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.