3 C 91/2026-28 – Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 994,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, (dále také „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 30. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 14 500 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně se smluvním úrokem a poplatkem ve splátkách, což však nečinil. Před poskytnutím úvěru žalovaný vyplnil formulář na stránkách , Anonymizováno, , kde si zvolil dobu splatnosti a výši úvěru, a následně zadal své osobní údaje. Žalovaný byl povinen doložit také výplatní pásky za poslední dva měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl prověřován ve veřejně dostupných registrech. Po prověření žalovaného zaslala předchůdkyně žalobkyně žalovanému sjednanou částku na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku 24,36 Kč. Smlouvou ze dne 7. 11. 2025 postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V doplňujícím podání ze dne 13. 4. 2026 žalobkyně znovu uvedla, že prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet ve veřejně dostupných registrech a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, ze kterého je úvěrovanému ponechána 10% rezerva.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání dne 1. 6. 2026 se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto jednal za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 30. 9. 2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 14 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, celkový úrok činil 429,04 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30. 10. 2024 (v takovém případě se zavázal uhradit celkovou částku 20 714,50 Kč). Pro případ překročení doby splatnosti měl žalovaný splatit celkovou částku 21 019 Kč. Smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, v podpisové části je uvedeno pouze jméno žalovaného, rodné číslo a čas uvedení podpisu elektronickým kódem. Parametry úvěru jsou uvedeny rovněž ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.5. Z listiny označené jako „úvěruschopnost klienta“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně počítala při poskytování úvěru s příjmem žalovaného ze zaměstnání ve výši 29 796 Kč a celkovými výdaji ve výši 9 500 Kč (z toho 5 000 Kč na splátky bankovních úvěrů, 3 000 Kč na splátky nebankovních úvěrů, 1 000 Kč jako náklady na bydlení a 500 Kč jako ostatní náklady). Jako maximální výši úvěru předchůdkyně žalobkyně uvedla částku 18 266,40 Kč.6. Z informací o vlastníkovi účtu soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 30. 9. 2024 soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byla na účet žalovaného uvedeného dne odeslána částka 14 500 Kč.7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024, navazující dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2025 a připojeného seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Z výzvy k úhradě ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky před podáním žaloby, tato výzva byla žalovanému odeslána podle potvrzení o podání doporučené zásilky dne 5. 12. 2025.10. Soud si vyžádal také výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období měsíce září 2024, tj. za měsíc, ve kterém byl žalovanému poskytnut úvěr. Z výpisu z tohoto účtu vyplynulo, že celkový kreditní obrat žalovaného za tento měsíc činil 242 204 Kč a celkový debetní obrat částku 225 837,12 Kč. Pokud jde o příjmové platby, žalovanému byly zasílány na účet částky od několika fyzických osob, a to řádově ve výši jednotek tisíc Kč (2 200 Kč, 2 000 Kč, 1 000 Kč, 300 Kč). Dne 18. 9. 2024 byla na účet žalovaného od fyzické osoby připsána částka 150 000 Kč s poznámkou „poslední, už nikdy“. Ostatní příjmové položky jsou od sázkových společností (Victoria – Tip, a.s. a Tipsport.net a.s.), od předchůdkyně žalobkyně (14 500 Kč), od ThePay s.r.o. (10 000 Kč) a od společnosti , právnická osoba, (30 604 Kč). Všechny ostatní položky na účtu jsou výdajové, přičemž drtivou většinu výdajů tvoří částky zjevně vynakládané na sázky (tipsport.cz, forbescasino.cz, ifortuna.cz).11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Předchůdkyně žalobkyně se dne 30. 9. 2024 dohodla s žalovaným na poskytnutí částky 14 500 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se proti tomu zavázal vrátit poskytnutou částku jednorázově, přičemž pro případ prodlení se splacením byla ve smlouvě ujednána odlišná výše úroku. Předchůdkyně žalobkyně zaslala 14 500 Kč na účet žalovaného dne 30. 9. 2024, přičemž při sjednávání smlouvy vycházela z údajů uvedených žalovaným. Byť žalovaný smlouvu vlastnoručně nepodepsal, z časových souvislostí sjednání úvěru a odeslání částky na bankovní účet žalovaného je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně jednala dne 30. 9. 2024 právě s žalovaným. V měsíci září 2024 žalovaný opakovaně vynakládal finanční prostředky na sázky. Smlouvou ze dne 27. 8. 2024 a na ni navazující dílčí smlouvou ze dne 7. 11. 2025 postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby výzvou ze dne 3. 12. 2025.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (tj. i ke dni uzavření smlouvy dne 30. 9. 2024), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Spotřebitelem je podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s přihlédnutím ke shora citovaným