112 C 10/2021-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 10. 5. 2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 630 Kč s příslušenstvím, a to z titulu zákonné povinnosti uhradit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s dopravou [role v řízení] [anonymizováno] žalované do výchovného zařízení v souladu s ustanovením § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění. Žalobkyně uvedla, že dne 6. 1. 2019 byl [anonymizováno] žalované, [role v řízení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], která [anonymizováno] z výkonu ústavní výchovy, zajištěn příslušníky Policie ČR a dne 7. 1. 2019 byl příslušníky Policie České republiky převezen do výchovného zařízení, ze kterého utekl. Jmenovaný byl do výchovného zařízení předán dne 7. 1. 2019, což svým podpisem potvrdila zaměstnankyně výchovného zařízení. Převoz jmenovaného do výchovného zařízení dne 7. 1. 2019 si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 79 km. Žalované byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobkyní dne 9. 1. 2019, se splatností 30. 1. 2019. Žalovaná si obsílku u poskytovatele poštovních služeb vyzvedla dne 21. 1. 2019, ke dni podání žaloby však ničeho nezaplatila. 2 Ve věci byl dne 11. 5. 2021 vydán platební rozkaz č. j. [číslo jednací], který byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalobkyně byla k jednání nařízenému na den 26. 10. 2021 řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.) na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště, k jednání se však bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastnic. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: [anonymizováno] žalované [role v řízení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], se dne 6. 1. 2019 nevrátil z vycházky do DDSŠ [obec] Nezletilý byl následně zajištěn ze strany OOP [obec] a dne 7. 1. 2019 převezen do DDSŠ [obec], kde byl předán vychovatelce., přičemž převoz se uskutečnil služebním dopravním prostředkem žalobkyně [značka automobilu], [registrační značka], ujetá vzdálenost činila 79 km. Žalobkyně následně žalované, jakožto zákonnému zástupci, vystavila dne 9. 1. 2019 fakturu [číslo] na částku 630 Kč se splatností dne 30. 1. 2019. Žalobkyně současně soudu předložila výpočet nákladů na dopravu. 5 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v platném znění. Podle § 26 odst. 4 věta cit. zákona zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 6 V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně dne 7. 1. 2019 převezla [anonymizováno] žalované do DDSŠ [obec], neboť nezletilý syn žalované se dne 6. 1. 2019 nevrátil z vycházky do DDSŠ [obec], přičemž byl následně zajištěn ze strany OOP [obec]. Žalobkyni, jakožto zákonnému zástupci [role v řízení], tedy vznikla povinnost náklady na dopravu nezletilého do DDSŠ [obec] žalobkyni uhradit, proto je požadavek žalobkyně na zaplacení této částky oprávněný. 7 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení ve smluvené výši, není-li tato smluvena, ve výši stanovené nařízením vlády. V daném případě nebyla výše úroků z prodlení smluvně dohodnuta, proto má žalobkyně nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. 8 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila fakturu [číslo] jejíž součástí byla výzva k plnění a současně prokázala, že tuto fakturu také žalované skutečně zaslala. 9 Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a náleží jí proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad nákladů stanovených v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb., při náhradě 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 cit. vyhlášky, a to za písemné podání žaloby a výzvu k plnění. Celkem tedy ve výši 200 Kč. 10 Žalobkyně byla dále na základě ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen zákon o soudních poplatcích), osvobozena od placení soudního poplatku, který podle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků činil 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 věta prvá zákona o soudních poplatcích výrokem III. o povinnosti žalované soudní poplatek ve výši 1 000 Kč České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou uhradit. 11 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 12 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř.