13 C 117/2020-54 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši 4 228,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 198,31 Kč ode dne 12. 11. 2019 do zaplacení, z částky 741,23 Kč ode dne 3. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovaným uzavřela dne 3. 12. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] ([anonymizována tři slova]), na základě které dodávala žalovanému v období od 5. 12. 2018 do 18. 10. 2019 zemní plyn v množství 605,57 m3, za což mu vystavila dne 20. 10. 2019 fakturu [číslo] na částku 2 198,31 Kč se stanovenou splatností ke dni 11. 11. 2019, a v období od 19. 10. 2019 do 10. 11. 2019 zemní plyn v množství 39,35 m3, za což mu vystavila dne 12. 11. 2019 fakturu [číslo] na částku 741,23 Kč se stanovenou splatností ke dni 2. 12. 2019, dále, že s žalovaným uzavřela dne 3. 12. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do shodného odběrného, na základě které dodávala žalovanému v období od 16. 1. 2019 do 26. 11. 2019 elektrickou energii v množství 1, 39500 MWh, za což mu vystavila dne 1. 12. 2019 fakturu [číslo] na částku 989,11 Kč se stanovenou splatností ke dni 23. 12. 2019, na které ničeho neuhradil. Dále žalobkyně tvrdila, že jí v souladu se smlouvami vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní, a to na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou zálohy na plyn za měsíc září 2019, za prodlení s úhradou faktur [číslo] [číslo] [číslo] za prodlení s úhradou zálohy na elektřinu za měsíc září 2019 a říjen 2019. 2. Žalovaný je cizí státní příslušník (státní příslušník Polské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat. 3. Ve věci určení mezinárodní pravomoci je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I Bis), které na území členského státu EU platí přednostně nejen pro občany zemí EU, ale i příslušníky třetích států, kteří mají v některém členském státu, v němž mají bydliště. Podle čl. 4 odst. 1 uvedeného Nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě žalovány, bez ohledu na svou státní příslušnost, u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení může být osoba, která má na území některého členského státu bydliště, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, měl být splněn. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení, nebylo-li dohodnuto něco jiného, je místem plnění závazku místo, kde služby měly být podle smlouvy poskytovány. V daném případě není dáno na jisto, zda žalovaný žije na území České či na území Polské republiky. Dle smlouvy však byla elektrická energie dodávána a tato dodávka měla být hrazena na území České republiky. K projednání věci jsou tedy příslušné české soudy. 4. Dále se soud zabýval tím, jakého hmotného práva má v řízení užít. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jehož ustanovení dopadají rovněž i na příslušníky třetích států, je-li možno projednávanou věc z věcného hlediska pod nařízení podřadit. Dle čl. 3 se na prvém místě uplatní volba práva, tj. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. V daném případě je ze smlouvy jednoznačně zřejmé, že byla uzavřena dle českého právního řádu. Právní vztah mezi účastníky se proto řídí českým hmotným právem. 5. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Z důvodu neznámého pobytu, mu byla ustanovena opatrovnicí dle § 29 odst. 3 o.s.ř. advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 6. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 7. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, podepsaných stranami dne 3. 12. 2018, žalobkyně dodala žalovanému do předmětného odběrného místa komodity ve shora uvedených obdobích a množstvích, za což mu vystavila příslušná vyúčtování. Jejich odeslání nebylo doloženo. Na základě smluvních ujednání žalobkyně vyměřila žalovanému taktéž smluvní pokuty po 100 Kč za prodlení s uhrazením smluvních závazků delším 10 dnů, a to zaplacení zálohy na plyn za měsíc září 2019, záloh na dodávku elektřiny na měsíce září a říjen 2019 a zaplacení tří shora označených faktur. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných faktur znějících na částky 2 198,31 Kč a 741,23 Kč předžalobní upomínkou, odeslanou na adresu žalovaného dne 29. 1. 2020. 8. Smluvní jednání účastníků se po právní stránce řídí jednak ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012, občanský zákoník (účinný ode dne 1. 1. 2014, dále jen o.z.) a jednak zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. 9. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely platně smlouvy o odběru elektrické energie a zemního plynu. Komodity byly žalovanému ve shora uvedených obdobích dodávány a vyúčtovány shora uvedenými fakturami. Žalobkyně při fakturaci nepřekročila maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou elektřiny a plynu pro daná období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaný kupní cenu za odběr elektřiny ani plynu nezaplatil ani vyúčtování nikterak nereklamoval, je proto povinen žalobkyni kupní cenu uhradit. 10. Soud rovněž žalobkyni přiznal uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty 6 x 100 Kč za neuhrazení záloh ve třech případech stanovených plánem záloh a neuhrazení tří vystavených faktur, když tato povinnost vyplývá přímo z ujednání smlouvy, podepsané žalovaným. 11. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. Výši úroků z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek spočívající v úhradě dodávky elektrické energii řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován vždy ode dne následujícího po dnu splatnosti faktury. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Po poučení žalobkyně soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. tato uvedla, že odeslání vyúčtování nelze doložit, neboť je zasíláno obyčejnou zásilkou. Protože odeslání vyúčtování nebylo prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobkyni právo na úroky z prodlení až v návaznosti na prokázané odeslání předžalobní upomínky dne 29. 1. 2020, které obsahovalo rovněž výzvu k úhradě faktury [číslo] [číslo]. Ve smyslu § 573 o.z. ve spojení s § 570 odst. 1 o.z. má soud za to, že žalovaný měl minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 3. 2. 2020. Následujícího dne mohl žalovaný plnit, a pokud tak neučinil, dostal se dnem dalším, tj. 5. 2. 2020, s úhradou do prodlení. Za předcházející období soud nárok jako neoprávněný zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Předmětem řízení byla částka 4 228,65 Kč s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení z některých částek do zaplacení, soud tyto vyčíslil ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 4. 11. 2021 (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08). Předmětem řízení tak byla celkem částka 4 968,65 Kč (4 228,65 Kč jistina + 740 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 4 806,65 Kč (4 228,65 Kč jistina a 578 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 96,7 % a žalovaný z 3,3 %, žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 93,4 % (96,7 % – 3,3 %). 13. Protože se v daném případě jedná o bagatelní spor, tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a na straně žalovaného je spotřebitel, stanovil soud výši účelně vynal