15 C 263/2020-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě uzavřené smlouvy dodával postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb postupitelem žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období [datum] – [datum] při spotřebě celkem 1,917 MWh ve výši [částka], na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne [datum]. Dále uvedla, že postupitel vyúčtoval žalované dodané služby spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období [datum] – [datum] při spotřebě celkem 0,702 MWh ve výši [částka], na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dluh se stal splatný dne [datum]. Konečně uvedla, že dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobce ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne [datum]. Žalovaná však ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila 2 Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání nařízeném na den [datum] omluvil. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště dne [datum], avšak k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobcem předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] své pohledávky za dlužníky vzniklé ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, specifikované v Seznamu pohledávek, který tvoří součást smlouvy, na žalobkyni. Současně postupitel udělil shodného dne postupníkovi plnou moc k oznámení postoupení pohledávky dlužníkům. Žalované zaslal oznámení o postoupení pohledávky postupitel dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně současně prokázala, že postupitel oznámení postoupení pohledávky žalovanému také odeslal na poslední postupiteli známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost, kdy předchůdce žalobkyně [právnická osoba] se touto zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] za fakturační období [datum] – [datum], se splatností dne [datum], znějící na částku [částka], za spotřebu ve výši 1,917 MWh. Dále vystavila žalované fakturu [číslo] za fakturační období [datum] do [datum], se splatností dne [datum] na částku [částka]. 7 Po právní stránce se vztah založený mezi účastníky uzavřenou smlouvou řídí jednak obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), o kupní smlouvě (§ 2079 a násl.), účinného od 1.1.2014. Pokud se týká dodávek elektřiny, pak se právní vztah mezi účastníky řídí dále zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Ust. § 50 odst. 1 energetického zákona, tuto smlouvu charakterizuje jako smlouvu, kterou se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Je třeba konstatovat, že uzavřená smlouva byla zároveň smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 o.z. a následující, neboť byla uzavřena mezi žalobkyní, jako podnikatelkou a žalovaným, jako spotřebitelem. 8 Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnil svou základní povinnost zaplatit cenu za provedené dodávky elektřiny, je nárok žalobkyně na zaplacení účtované ceny po právu. 9 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po dni splatnosti vystavených faktur, tj. ode dne [datum] a [datum]. Žalobkyně však odeslání ani jedné z faktur neprokázala, stejně tak neprokázala odeslání upomínky ze dne [datum]. Jelikož má však soud v řízení za prokázáno odeslání předžalobní upomínky dne [datum], vycházel soud z přiměřeného použití ust. § 573 o.z., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě je tedy nutno považovat upomínku za doručenou dne [datum]. Ode dne následujícího tak mohla žalovaná plnit a neučinila-li tak, dostala se dnem [datum] s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu [datum] do [datum] zamítl. 10 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, které jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o.s.ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti z důvodu neunesení břemene důkazního žalobu částečně zamítl. 11 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do jistiny [částka] a co do zákonných úroků z prodlení z za dobu od [datum] do zaplacení a podané žalobě v tomto rozsahu vyhověl, zatímco ve zbývající části jí zamítl. 12 Žalobkyně předložila listiny prokazující řádné zaslání výzvy k plnění v souladu s ust. § 142a o.s.ř. 13 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. 14 Předmětem řízení byla částka [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení a částka [částka] se zákonnými úroky z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni [datum] (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci I. ÚS 2717/08). Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka [částka]. Žalobkyni bylo přiznáno celkem [částka] ([částka] jistina a [částka] zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně byla úspěšná ze 82 %, žalovaná z 18%. Soud proto přiznal žalobkyni právo na náhradu nákla