15 C 269/2020-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 10. 9. 2020 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 2 201 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka sestává z částky 2 106 Kč za nezaplacenou dodávku elektrické energie a z částky 95 Kč představující paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti. Žalobkyně uvedla, že dne 7. 7. 2017 uzavřela žalovaná se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ postupitel“) Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak byl postupitel nucen ukončit smluvní vztah se žalovanou. Spolu se zasíláním upomínek a náklady spojené s odpojením neoprávněného odběru vznikl dluh žalované skládající se ze smluvního poplatku ve výši 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl. II. bod 7) c) a V. písm. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ve spojení s ceníkem za zvláštní služby, kterými se dlužník vyzývá k uhrazení měsíčních zálohových plateb, s jejichž úhradou se dostal do prodlení. Dále uvedla, že na základě uzavřené Smlouvy dodával Postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období 1. 8. 2017 – 10. 11. 2017 při spotřebě celkem 0,369 MWh ve výši 2 106 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Konečně uvedla, že dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 13. 8. 2020, kdy byla připsána kupní cena na účet Postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 20. 8. 2020. Žalovaná však žalobkyni dlužnou částku neuhradila. 2 Ve věci byl dne 24. 9. 2020 vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR 231373/2020-6, který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání nařízeném na den 20. 1. 2021 omluvil. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), na adrese jejího trvalého bydliště dne 28. 12. 2020, avšak k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. 5 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupila [právnická osoba] své pohledávky za dlužníky vzniklé ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu nebo smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, specifikované v Seznamu pohledávek, který tvoří součást smlouvy, na žalobkyni. Současně postupitel udělil shodného dne postupníkovi plnou moc k oznámení postoupení pohledávky dlužníkům. Žalované zaslala oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně, jakožto postupník, dopisem ze dne 20. 8. 2020. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalované také odeslala na poslední známou adresu žalované. Aktivní legitimace je tedy dána. 6 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7 Mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne 7. 7. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] kdy předchůdce žalobkyně [právnická osoba] se touto zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] za fakturační období 1. 8. 2017 do 10. 11. 2017, se splatností dne 28. 11. 2017, znějící na částku 2 106 Kč za spotřebu ve výši 0,369 MWh. 8 Po právní stránce se vztah založený mezi účastníky uzavřenou smlouvou řídí jednak obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), o kupní smlouvě (§ 2079 a násl.). Pokud se týká dodávek elektrické energie pak se smlouva řídí úpravou ust. § 50 energetického zákona, který v odst. 1 tuto smlouvu charakterizuje jako smlouvu, kterou se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Je třeba konstatovat, že uzavřená smlouva byla zároveň smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 o. z. a násl., neboť byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako podnikatelkou a žalovanou, jako spotřebitelem. 9 Pokud žalobkyně požadovala zaplacení částky 95 Kč spočívající v paušálních nákladech na zasílání výzev žalované, soud uvádí, že žalobkyně sice doložila upomínky ze dne 26. 9. 2017 a ze dne 5. 1. 2018, avšak jejich odeslání žalované žádným způsobem neprokázala, rovněž tak neprokázala, že žalovanou, jako spotřebitelku, před podpisem smlouvy seznámila s ceníkem služby, ze které odvíjí konkrétní nárok na zaplacení shora uvedené částky, taková ujednání nebyla ani součástí uzavřené smlouvy mezi účastníky, proto soud žalobu co do požadavku na zaplacení částky 95 Kč s příslušenstvím zamítl. 10 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury, tj. ode dne 29. 11. 2017. Žalobkyně však odeslání faktury neprokázala. Jelikož má však soud v řízení za prokázáno odeslání předžalobní upomínky dne 20. 8. 2020, vycházel z přiměřeného užití ust. § 573 o. z. účinného v době odeslání a doručení upomínky, dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě je tedy nutno považovat upomínku za doručenou dne 25. 8. 2020. Ode dne následujícího tak mohla žalovaná plnit a neučinila-li tak, dostala se dnem 27. 8. 2020 s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky z částky 2 106 Kč za dobu od 29. 11. 2017 do 26. 8. 2020 zamítl. 11 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, které jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti z důvodu neunesení břemene důkazního žalobu částečně zamítl. 12 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do jistiny 2 106 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 %