110 C 25/2014-364 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne 5. 5. 2014, ve znění jejích částečných zpětvzetí ze dne 17. 7. 2014 (s opravou ze dne 3.10.2014) a ze dne 25. 1. 2016, se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 271 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek a za dobu, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Návrh žalobce odůvodnil tím, že je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] (dále jen„ účet žalobce“), ze kterého byly v letech 2010 2013 jeho tehdejší manželkou a matkou žalované [celé jméno svědkyně] neoprávněně převáděny finanční prostředky na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (dále jen„ účet žalované“). Tímto způsobem byla [celé jméno svědkyně], která měla dispoziční oprávnění k účtu žalobce, z tohoto účtu bez vědomí žalobce a bez právního důvodu převedena dílčími platbami v uvedeném období na účet žalované celková částka nejméně 325 000 Kč. Popsaným způsobem vzniklo žalované bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, který se touto žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 271 000 Kč. V průběhu řízení doplnil žalobce svá tvrzení tak, že se na účtu žalobce nenacházely žádné prostředky společného jmění manželů s [celé jméno svědkyně], ale pouze výlučné prostředky žalobce a prostředky [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], přičemž prostředky, které byly vyvedeny z účtu společnosti, se okamžikem připsání na účet žalobce, staly prostředky, k nimž měl majetkové právo žalobce, a tímto okamžikem už nelze hovořit o„ prostředcích společnosti“, neboť ty splynuly s prostředky na účtu žalobce. Jejich následným převodem na účet žalované došlo k poklesu majetku žalobce a zároveň k obohacení žalované, neboť se její majetek bez právního důvodu zvětšil a žalobce byl o tuto částku ochuzen. Žalobce je tedy věřitelem pohledávky na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 271 000 Kč vůči žalované a je ve věci nadán aktivní legitimací. O jednání [celé jméno svědkyně] v letech 2010 - 2013 se žalobce dozvěděl v září 2013, jednání žalované považuje za jednání úmyslné, na které dopadá desetiletá promlčecí doba dle § 107 odst. 2 obč. zák. Pokud žalovaná uplatnila k části vznesenému nároku námitku promlčení je tato i vzhledem k okolnostem věci v rozporu s dobrými mravy. Argumentuje-li žalovaná, že se jednalo o výživné, které jí bylo poskytováno ze strany její matky [celé jméno svědkyně], pokládá žalobce toto tvrzení za účelové a nesmyslné, neboť neexistuje důvod, proč by z prostředků žalobce mělo být hrazeno výživné na dítě, které není žalobce, nadto tvrzené výživné by bylo poskytováno ve značně vysokých částkách a k tomu nepravidelně. 2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že z účtu žalobce byly na její účet převáděny prostředky v rozsahu tvrzeném žalobou. Dle žalované však na účtu žalobce byly v dané době uloženy prostředky tvořící součást společného jmění manželů žalobce a [celé jméno svědkyně], která touto formou plnila vůči žalované svou zákonnou vyživovací povinnost. Předmětné převody tak nepředstavovaly bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. 3 První rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve věci ze dne 18.4.2016, č.j. 110 C 25/2014-121, byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 4. 4. 2017, č.j. 36 Co 337/2016-165, a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Dle závazného právního názoru odvolacího soudu bylo pro rozhodnutí ve věci podstatné identifikovat povahu prostředků na účtu žalobce, tedy určit, zda jde o prostředky patřící výlučně žalobci, či náležící v dané době do SJM žalobce a [celé jméno svědkyně], případně o prostředky obojího druhu a to z hlediska právní úpravy § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). V pořadí druhý rozsudek Okresního soudu v Jablonci and Nisou ze dne 23.5.2019, č.j. 110 C 25/2014-206, byl k odvolání žalobce opět zrušen, a to usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17.4.2020, č.j. 36 Co 364/2019-230 a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud zavázal okresní soud závazným pokynem, aby poučil žalovanou o povinnosti doplnit svá skutková tvrzení podle § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná tvrdí, že prostředky z účtu [právnická osoba] [právnická osoba] převedené její matkou na účet žalobce představovaly společné jmění bývalých manželů [příjmení], včetně doplnění tvrzení o specifikaci, na základě jakého právního důvodu k těmto převodům v jednotlivých případech docházelo. 4 Soud vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. shodná tvrzení stran, že manželství žalobce a [celé jméno svědkyně] trvalo od [datum] do [datum], že žalobce a [celé jméno svědkyně] byli v žalovaném období společníky a jednateli společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], že z účtu žalobce byly na účet žalované převáděny prostředky ve výši tvrzené žalobou, a dále pak to, že žalovaná byla v době od března 2010 do ledna 2013 studentkou [anonymizována dvě slova] bez vlastního zdroje příjmů. 5 Soud v souladu s výše citovaným závazným právním názorem odvolacího soudu dále poučil žalovanou dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnosti předložit skutková tvrzení a důkazní návrhy v tomto směru. 6 Žalovaná setrvala na své procesní obraně spočívající v přijímání poskytovaného plnění z titulu plnění vyživovací povinnosti ze strany její matky [celé jméno svědkyně], neboť žalovaná v předmětné době studovala, a které bylo plněno na základě dohody mezi ní a její matkou a nebylo upraveno soudem. Doplnila, že [celé jméno svědkyně] k ní v rozhodném období neměla jiných finančních závazků. Uvedla, že nebyla společníkem ve [právnická osoba] [právnická osoba] a nemá tedy žádné informace, na základě jakého důvodu [celé jméno svědkyně] realizovala převody peněz z bankovního účtu uvedené společnosti na účet žalobce. Navrhla soudu, aby doplnil dokazování výslechem [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], soud tyto důkazy provedl. 7 Z výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je matkou žalované a bývalou manželkou žalobce. Tvrzení žalobce o vyvádění prostředků žalovanou považuje za výmysl. Vypověděla, že to začalo jejich rozvodem, kdy jí žalobce zaslal e-mail, který může doložit, a ve kterém uváděl, že pokud nepřistoupí k převodu podílu ve [právnická osoba] [právnická osoba] a nepřestane se s ním soudit, napadne ji přes žalovanou. Tak se začalo řešit to výživné. Vypověděla, že žalované posílala výživné přes účet žalobce, že žalobce o tom věděl, chodily mu SMS zprávy o odeslání plateb ze strany banky. Žalobce také platil výživné na své dvě děti, a to formou složenek, na [anonymizováno] [jméno] 2 000 Kč, na [anonymizováno] [jméno] 4 000 Kč. Žalované platil školné její otec. Uvedla, že bylo její povinností se o žalovanou postarat, protože žalovaná v období 2010 – 2013 studovala v zahraničí, v [země], a nebydlela s nimi ve společné domácnosti. Tehdy žalovaná nepracovala, přivydělávala si brigádami. Pokud se jedná o hospodaření tehdejších manželů, svědkyně vypověděla, že si s žalobcem jako majitelé firmy vypláceli plat, a to po 15 000 Kč měsíčně, fungovali i jako zaměstnanci firmy, na to existovala pracovní smlouva, neboť má i výpověď. Dále si brali odměny, o tom rozhodovala valná hromada, je o tom zápis, není schopná to uvést přesně, ale šlo o odměny v řádech desítek tisíc ročně. Protože do [právnická osoba] [právnická osoba] vložili peníze, tyto šlo čerpat, neboť šlo o [anonymizováno]. To je známo tehdejšímu účetnímu [celé jméno svědka]. Na čerpání vkladu do společnosti se tehdy se žalobcem dohodli, blíže je schopen se k tomu vyjádřit účetní. Kromě příjmů ze [právnická osoba] [právnická osoba] neměli jiné příjmy. Upřesnila, že ona měla příjem pouze z této společnosti, zda měl žalobce i jiné příjmy neví. V žalovaném období nedisponovala žádnými výlučnými příjmy či výlučným majetkem. Veškeré příjmy v žalovaném období chodily na účet žalobce, který chtěl mít kontrolu. Měla svůj účet u [právnická osoba], ale ten se nepoužíval. Ví pouze o účtu společnosti a účtu žalobce, oba účty byly zřízeny u [právnická osoba] K účtu žalobce měla podpisové právo, stejně tak k účtu společnosti. S oběma účty v žalovaném období disponovala, stejně tak jako žalobce. K povědomí žalobce o transakcích na obou účtech uvedla, že ke transakcím docházelo na základě dohody se žalobcem, nic nepřeváděla sama, chodily mu SMS zprávy o provedených platbách, bylo jeho povinností jako jednatele mít o tomto přehled. Vypověděla, že z účtu žalobce převáděla prostředky žalované. Žalobce o těchto převodech věděl, šlo o výživné. Ve stejném období, kdy se platilo výživné žalované, se platilo i výživné dětem žalobce. Výše a data zasílaných plateb vycházela z dohody s žalovanou, pokud potřebovala něco uhradit, následně to doma s žalobcem probírali, měli tehdy perfektní vztah, nebyl žádný problém. Pravidelně se žalované zasílalo 6 000 Kč,