110 C 5/2019-143 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení 414.000 Kč s tím, že je vlastníkem vozidla Škoda Octavia, rz [anonymizováno] [číslo], dne 22.3.2010 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, na základě které přenechal žalobce žalovanému do užívání motorové vozidlo, smlouva byla uzavřena na dobu určitou, na 6 měsíců, konkrétně od 22.3.2010 do 22.9.2010, bylo sjednáno měsíční nájemné 11.500 Kč, splatné do 22. dne následujícího měsíce, po uplynutí sjednané doby žalovaný užíval a užívá vozidlo až do současnosti, dle § 676 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb. a dle § 2230 z.č. 89/2012 Sb. došlo vždy k prodloužení smlouvy na dalších šest měsíců. Žalobce doložil k žalobě smlouvu o nájmu dopravního prostředku ze dne 22.3.2010, výzvu ze dne 27.12.2018, technický průkaz vozidla. Podáním došlým soudu dne 5.6.2020 žalobce rozšířil žalobu i na období od února 2019 do dubna 2020, tedy za 15 měsíců, což odpovídá částce 172.500 Kč, když žalovaný auto stále užívá. Pokud je smlouva neplatná, navrhují vypracování znaleckého posudku. 2 V dalších podáních soudu a před soudem žalobce uvedl, že od dubna 2010 do roku 2018 byl ve VTOS, nemohl tedy žádat o vydání nového technického průkazu v roce 2014, ani ho nemohl nikomu poslat. Kopii technického průkazu si nechal vystavit žalovaný z toho důvodu, že musel jít s vozidlem na technickou kontrolu a k tomu ho potřeboval. Neví, jak přesvědčil příslušný městský úřad, aby mu vyhotovili nový technický průkaz, on ho k tomu nijak nezmocnil a žalovaný nebyl vlastníkem. Po nahlédnutí na plnou moc, kterou měl zmocnit [jméno] [příjmení], uvádí, že se nejedná o jeho podpis, v červnu 2014 byl ve VTOS. Ten první technický průkaz zůstal leasingové firmě, která mu sdělila, že si ho nikdo nevyzvedl, a proto ho skartovali. Žalovaný nezpochybňuje, že užívá vozidlo, žalobce tvrdí, že tak činí na základě nájemní smlouvy. Trestní řízení ve věci vozidla bylo řešeno PČR v JBC pod KRPL [číslo]. Žalobce nikdy na polici neuvedl, že by nebyla sepsána nájemní smlouva v písemné formě. Pan [celé jméno svědka] byl u toho, když se auto půjčovalo žalovanému v roce 2010, byla zde čtena jeho výpověď z PČR, myslí, že nic dalšího by neřekl. [celé jméno svědka] byl u toho, když žalobce chtěl po žalovaném, aby mu auto vydal, k téže věci již vypovídali pan [celé jméno svědka] pan [celé jméno svědka]. Okolnost, že žalovaný má TP neznačí, že mu byl žalobcem vydán, nebo že by žalobce někoho zmocnil k vydání duplikátu. Žalobce byl ve VTOS nikoho nezmocňoval a pokud jde o plnou moc pro pana [příjmení]. [příjmení], která je ve spise policie, tak jednatel žalobce popřel, že by se jednalo o jeho podpis. K žádnému držení dojít nemohlo. Na úřadu se někdo musel dopustit podvodu, není přece možné, aby vydali duplikát technického průkazu na základě neověřené plné moci. Pokud žalovaný chtěl vozidlo koupit, měl za ním poslat právníka, sepsat kupní smlouvu a peníze mu předat nebo je poslat na účet. Syn auto nevlastnil, neměl žádné oprávnění něco prodávat, nebo přebírat peníze. U toho, když se auto předávalo žalovanému, byl syn jen náhodou, neměl s tím nic společného. Každý rok za žalovaným posílal někoho, aby žalovaného urgoval o splátky nebo o vydání vozidla. Žalovaný se choval jako uživatel vozidla, s vozidlem havaroval, věc šetřila policie, ale ta s ním nejednala jako s vlastníkem, ale jako s účastníkem nehody. Neví, proč se tam uvádí, že řidič nezjištěn, v protokolu o vydání vozidla se jasně uvádí jako vlastník žalobce. Žalovanému psal doporučený dopis k vydání vozidla, kopie tohoto dopisu je v přiloženém spisu policie. [právnická osoba], se zabýval půjčováním vozidel, měli jich osm, standartní částka za půjčení za den je 800 Kč, za měsíc pak 12.000 Kč, jednalo se o normální standartní smlouvu uzavřenou v roce 2010. Kdyby mu vozidlo prodal v roce 2010, tak nechápe, proč by nebyla sepsána kupní smlouva a proč mu nezaplatil kupní cenu hned, ale údajně až po 3 letech, a to ještě prostřednictvím syna, který však o ničem neví. 3 Závěrem zástupce žalobce uvedl, že navrhuje, aby soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 586 500 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak je rozepsáno v žalobě a jejím rozšíření a aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení. Žalobce se žalovaným v březnu 2010 uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku, dle které žalobce jako vlastník automobilu umožnil žalovanému automobil Škoda Octavia užívat a žalovaný byl povinen platit žalobci nájemné. Žalovaný se brání tím, že se žalobcem neuzavřel smlouvu o nájmu auta, prvně tvrdil ve svém vyjádření, že uzavřel se žalobcem kupní smlouvu na prodej auta za 160.000 Kč splatných ve 4 splátkách, kupní smlouva byla ústní. Je pak velmi zvláštní, že žalobce na prodej motocyklu za 10.000 Kč uzavře písemnou kupní smlouvu, ale na koupi auta za 160 tisíc písemnou smlouvu neuzavře. Žalovaný pak upravil své tvrzení tak, že při své účastnické výpovědi doplnil, že automobil nekoupil od žalobce, ale od [celé jméno svědka], neměl tedy s ním písemnou smlouvu, tvrdil, že mu dal 3x 40 tisíc jako splátky kupní ceny a pak 60 tisíc, což ovšem ve svém součtu neodpovídá částce 160 tisíc Kč, ale částce 180 tisíc Kč. Žalovaný připustil, že za ním chodili nějací příbuzní R. [celé jméno svědka], že chtějí vozidlo vydat. V letech 2010 2017 žil s paní [celé jméno svědkyně], dále žalovaný uvedl, že měl vozidlo zaplatit do jednoho roku a že auto kupoval v zimě 2010, nebo na jaře, že neměl žádné oficiální příjmy, nepodával daňové přiznání, připustil, že měl i exekuce, pokud jde o předání auta, to mu předal [celé jméno svědka], ten mu dal i malý technický průkaz i klíče, kde byl uveden jako vlastník [právnická osoba], dále uvedl, že v přepisu auta v evidence vozidel nedošlo a že věděl, že žalobce je zavřený. Jediným jednatelem žalobce byl [jméno] [celé jméno svědka], jeho syn [celé jméno svědka] nebyl oprávněn za žalobce jednat, neměl k tomu ani žádnou plnou moc. Žalobce i popírá, že by zmocnil nějakého pana [příjmení] na plné moci z roku 2014, aby žalovaný mohl vyzvednout vozidlo zajištěné PČR, neboť v té době byl žalobce ve VTOS. Dále jednatel žalobce uvedl, že žalobce podnikal v oblasti půjčování aut, že jich měl celkem 8. V průběhu řízení pak bylo vyslechnuto několik svědků. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil podepsání smlouvy o půjčení vozidla, kterou za žalobce podepsal jeho otec a podepsal ji i žalovaný. Svědek dále uvedl, že v průběhu doby pak jeho otec chtěl, aby žalovaný auto vrátil, a svědek popřel, že by od žalovaného peníze převzal. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že si pamatuje jednání mezi synem žalobcem [jméno] a žalovaným, že to mělo být ohledně kupní ceny za auto, kolik to bylo peněz, to neví, bylo to na Benzině Šumava, ale bylo to po roce 2012, neboť v roce 2012 byl propuštěn z VTOS. Svědek [příjmení] uvedl, že ho asi v roce 2018 jednatel žalobce požádal, aby s ním jel za žalovaným, že si chce od něj převzít auto, žalovaný vydat auto odmítl, neboť je jeho a svědek potvrdil, že i v minulosti ho jednatel žalobce žádal, aby prostřednictvím své sestry, tedy manželky později bývalé manželky žalovaného požádala pana [celé jméno žalovaného] o vydání auta. Ze spisu o vypořádání SJM bylo zjištěno, že předmětný automobil, o kterém žalovaný tvrdí, že je v jeho vlastnictví a že ho nabyl v roce 2010 koupí od [celé jméno svědka], není předmětem vypořádání a nebyl učiněn předmětem vypořádání ani v průběhu řízení, když byl navržen důkaz výpisem z centrálního registru vozidel vedených na žalovaného v období roku 2006 15.1.2013, kdy nabyl rozsudek o rozvodu žalovaného právní moci. Z popsané situace v tomto řízení vyplývá, že žalovaný měl dluhy, měl i exekuce, rodina neměla finanční prostředky ani na topení a je nepravděpodobné, aby žalovaný v době jednoho roku zaplatil [anonymizováno] [celé jméno svědka] částku 160 tisíc korun Kč, popřípadě 180 tisíc. Svědek [celé jméno svědka] pak uvedl, že před asi 5-6 lety byl zmocněn žalobcem k převzetí automobilu od žalovaného, ten mu ho nechtěl vydat, bylo to oznámeno i na PČR, tehdy měl od žalobce plnou moc, neboť jednatel žalobce byl ve VTOS. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že je bývalou přítelkyní žalovaného, že spolu žili od roku 2008 2017 a společnou domácnost spolu vedli od roku 2010, dále uvedla, že byla přítomna prodlení splátky kupní ceny za auto Nikolasi Šulcovi, že mu to žalovaný předal bez dokladu, žalovaný řekl, že je rád, že to má už z krku, že to byla poslední splátka, že předání bylo asi 60 tisíc Kč na Benzině v [obec], a došlo k tomu koncem roku 2010 nebo počátkem roku 2011. Dále uvedla, že věděla, že na malém TP byl jako vlastník veden [právnická osoba] a na dotaz, jak si poměrně přesně pamatuje dobu předání splátky kupní ceny, tak uvedla, že si to pamatuje, neboť se v té době sestěhovali dohromady. Tvrzení svědkyně [celé jméno svědkyně], že poslední splátka byla zaplacena na přelomu let 2010 2011 je pak v hrubém rozporu s tím, co uvedl svědek [celé jméno svědka], ten uvedl, že byl přítomen předání peně