13 C 31/2022-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k [název soudu] dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 1 986 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 27. 3. 2021 do 6. 1. 2022 ve výši 128 Kč, z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 18. 6. 2020 na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka], na produkt [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno]. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že se žalovaný smlouvou zavázal hradit ročně pojistné s výší prvního čtvrtletního pojistného ve výši 1 275 Kč. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 18. 12. 2020 a pojistná smlouva důsledku upomínky z důvodu neplacení dne 26. 3. 2021 zanikla. Žalobkyně požadovala přiznání dlužného pojistného v žalované výši s tím, že součástí této částky je rovněž náhrada paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti: 3. Předložený návrh pojistné smlouvy označený [číslo] obsahuje žalobkyní tvrzené údaje, jakoukoliv verifikaci vůle žalovaného pojistnou smlouvu uzavřít však postrádá. Návrh smlouvy byl sestaven distributorem pojištění, společností [právnická osoba] Smlouva byla uzavírána na dobu neurčitou. Doklad o zaplacení prvního pojistného právě žalovaným k důkazu doložen nebyl. Veškeré další předložené důkazy byly vyhotoveny žalobkyní nebo jejím právním zástupcem. 4. Právní jednání mezi účastníky se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle ust. § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 o.z. není-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Ustanovení je konkludentní. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovalou. Podle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 582 odst. 1 věty první o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Jelikož v projednávané věci nebylo v řízení prokázáno, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena písemná pojistná smlouva, která je pro platnost vzniku pojistného vztahu obligatorní, a ani soud nemůže mít z předložených důkazů za prokázáno, že první pojistné bylo skutečně zaplaceno, a to právě žalovaným, nelze dospět k závěru, že by mezi účastníky řízení bylo pojištění platně založeno. Jediný projev vůle žalovaného není z žádného z důkazů znatelný a soud tuto důkazní nouzi žalobkyně nemohl přehlédnout. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). 7. Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V daném případě je úspěch zcela na straně žalovaného, kterému však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 8. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.