13 C 7/2022-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu k soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 1 832 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 9. 5. 2020 do zaplacení, z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] dne 24. 1. 2020 na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Žalobkyně tvrdila, že pojistná smlouva byla uzavřena přijetím nabídky právní předchůdkyně žalobkyně zaplacením prvního pojistného ve stanovené lhůtě. Pojistné splatné dne 24. 1. 2020 a následující zaplaceno nebylo. Pojistná smlouva pro neplacení zanikla dne 8. 5. 2020. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti: 3. Předložený návrh pojistné smlouvy označený [číslo] obsahuje žalobkyní tvrzené údaje, jakoukoliv verifikaci vůle žalovaného smlouvu uzavřít však postrádá. Přehled učiněných plateb může být považován za doplnění skutkových tvrzení, postrádá však jakoukoliv důkazní hodnotu. Že by žalovaný skutečně zaplatil první pojistné, bylo popřeno samotnou žalobkyní už v rámci skutkových tvrzení a soud za prokázáno mít z doložených důkazů ani nemůže. Dostatečným důkazem by mohl být např. klientský výpis žalobkyně s dostatečně specifikovanou platbou od žalovaného. Tento však předložen nebyl. Žalobkyně sice předložila bankovní výpis o úhradě platby v blíže nespecifikované výši na pojistný návrh ze dne 10. 2. 2020. Dle poznámky k platbě ale tuto neučinil žalovaný. 4. Právní jednání mezi účastníky se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Podle ust. § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 o.z. není-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Ustanovení je konkludentní. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovalou. Podle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 582 odst. 1 věty první o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Jelikož v projednávané věci nebylo v řízení prokázáno, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena písemná pojistná smlouva, která je pro platnost vzniku pojistného vztahu obligatorní, a ani soud nemůže mít z předložených důkazů za prokázáno, že první pojistné bylo skutečně zaplaceno (není uvedena výše hrazené částky), a to právě žalovaným (platbu provedla jiná osoba), nelze dospět k závěru, že by mezi účastníky řízení bylo pojištění platně založeno. Jediný projev vůle žalovaného uzavřít s právní předchůdkyní pojistnou smlouvu není z žádného z důkazů znatelný. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). 7. Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V daném případě je úspěch zcela na straně žalovaného, kterému však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 8. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.