115 C 8/2023-55 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 10 721 Kč a částky 1 494,40 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla ze strany žalované podepsána dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 10 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,52 % p.a. splácet v 60 měsíčních splátkách po 566 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2020. Součástí všech splátek byla současně i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované úvěr splácet ve výši 19 Kč. Před uzavřením smlouvy byla přitom řádně prověřena schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny částky v celkové výši 17 546 Kč, když poslední splátka byla ze strany žalované zaplacena dne [datum]. Před zesplatnění úvěru přitom vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 747 Kč a právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč. V důsledku prodlení žalované dále došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy ke dni [datum]. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dlužila následující částky a) dlužnou jistinu úvěru v celkové výši 9 336,53 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu dle bodu [číslo] v celkové výši 747 Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 9 336,53 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] ve výši 1 494,40 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 62,52 % ročně a f) úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 38 Kč. 2 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvila. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Předvolání k jednání přitom bylo žalované doručeno dne [datum] fikcí v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4 Mezi účastnicemi byl dne [datum] písemně sjednán Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 62,52 % ročně. Celková dlužná částka ve výši 32 820 Kč včetně pojištění měla být ze strany žalované zaplacena formou 60 měsíčních splátek po 566 Kč. Jakožto účet žalované byl ve smlouvě uveden účet č. [bankovní účet]. Z přílohy [číslo] k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru je zřejmé, že žalovaná při podpisu nabídky podala zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, přičemž se současně zavázala hradit pojistné ve výši 19 Kč měsíčně. Dokladem o vyplacení úvěru žalobkyně prokázala, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] odeslána částka 10 000 Kč. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná v době sepisu této listiny pobírala [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, její výdaje (životní minimum) činily [částka], náklady na bydlení (nájemné, inkaso) [částka], přičemž ostatní výdaje vyplněny nebyly. Celkové výdaje žalované dle uvedené listiny tak činily [částka], přičemž rezerva žalované byla stanovena na částku 500 Kč. Jakožto forma bydlení byla v listině zaškrtnuta kolonka„ vlastní“. [příjmení] zdroje žalované (příjmy – výdaje) současně byly vypočteny na částku [částka]. Z karty klienta přitom vyplývá, že žalovaná celkem žalobkyni uhradila částku 17 546 Kč. 5 Žalobkyně dále k důkazu předložila úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis záznamů z registru [příjmení], předsmluvní formulář, prohlášení klienta, přihláška do pojištění, informace o pojištění, kopii poštovní dodejky, souhlas s kopírováním občanského průkazu, potvrzení [anonymizováno] o výši [anonymizována dvě slova], přehled plateb – historie účtu u [právnická osoba], skóre klienta NRKI, Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář, výzvu k zaplacení ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost,