119 C 25/2022-50 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 36 659 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla ze strany žalované podepsána dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 29 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 95,90 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách po 2 377 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2020. Před uzavřením smlouvy byla přitom řádně prověřena schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny částky v celkové výši 57 248 Kč. Před zesplatnění úvěru přitom vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy ke dni [datum]. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dlužila následující částky a) dlužnou jistinu úvěru v celkové výši 30 755,76 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu dle bodu [číslo] v celkové výši 998, Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo] v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 30 755,76 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] k datu podání žaloby, tedy ve výši 4 306,40 Kč a e) úrok za poskytnutí úvěr. 2 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvila. Soud proto podle § 101 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a její právní zástupkyně. 3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4 Mezi účastnicemi byl dne [datum] písemně sjednán Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 29 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 95,90 % ročně. Celková dlužná částka ve výši 114 096 Kč měla být ze strany žalované zaplacena formou 48měsíčních splátek po 2 377 Kč. Jakožto účet žalované byl ve smlouvě uveden účet č. [bankovní účet]. Z listiny označené jako Hodnocení klienta je zřejmé, že žalovaná pobírá invalidní důchod ve výši 9 240 Kč měsíčně, její výdaje (životní minimum) činí 3 410 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) činí 2 000 Kč a ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby apod.) činí 200 Kč. Dále z označené listiny vyplývá, že žalovaná je vdaná, přičemž s manželem nežijí ve společné domácnosti Dokladem o vyplacení úvěru žalobkyně prokázala, že dne [datum] byla na účet žalované [číslo] [bankovní účet] odeslána částka 29 000 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář ze dne [datum], Předsmluvní formulář, kartu klienta, souhlas s kopírováním a uchováním občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti, prohlášení klienta, výpis záznamu z registru [příjmení], výpis z registru NRKI, kopii poštovní dodejky, výzvu k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum]. 5 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. V listině označené jako Hodnocení klienta sice byly uvedeny informace poskytnuté poskytovateli úvěru ze strany žalované, tj. její příjmy a výdaje, nebyly však provedeny žádné kroky směrem k prověření správnosti a pravdivosti takových údajů. Žalobkyně sice zjišťovala příjmy žalované, avšak tyto dle názoru soudu dostatečně neprověřila, když žalobkyně za situace, kdy je žalovaná v invalidním důchodu, nedoložila žádný důkaz, ze kterého by takovou skutečnost dostatečně osvědčila. Žalobkyně dále neprověřovala výdaje žalované, které jsou nadto nepřiměřeně nízké, a to zejména pokud se týká uvedených nákladů na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně a ostatních nákladů ve výši 200 Kč měsíčně. Soud konečně poukazuje na skutečnost, že dle údajů uvedených v hodnocení klienta příjmy žalované činily 9 240 Kč měsíčně, výdaje 5 610 Kč měsíčně, přičemž po odečtení splátky, jež měla být placena na základě smlouvy o úvěru ve výši 2 377 Kč měsíčně, by žalované zbyla pouze částka 1 253 Kč měsíčně. Rovněž tak žalobk