12 C 114/2023-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 25. 10. 222 domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 11 850 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se za poskytnuté prostředky zavázal zaplatit úrok a dále poplatky dle platného Ceníku a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši 500 Kč, vždy nejpozději do 14.dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, a dostal se tak s hrazením splátek do prodlení. V případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, žalobkyně prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně dále uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. 2 Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištění žádná skutečnosti, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaný s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině dluhu a oplatky v celkové výši 1 850 Kč spolu s příslušenstvím. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl však zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 29. 3. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na den 30. 5. [číslo] písemně omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé, jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání bylo přitom žalovanému doručeno vhozením do schránky v souladu s ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský sodní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.) soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednání v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Mezi účastníky byla dne [datum] písemně uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutí úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Úvěrový limit byl dle smlouvy sjednán na částku 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90% roně. Žalovaný přitom měl dle smlouvy splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč. Žalobkyně přitom listinu označenou Žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] prokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni [datum] celý úvěr zepslatnila. Žalobkyně dále k důkazu předložila Ceník pro soukromou klientelu, poslední výzvu k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne [datum], Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a výpisy z úvěrového účtu. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v planém znění. Podle § 1 zákona č. 257/21016 Sb., tento zákon zapracovává příslušné přepisy Evropské unie, zároveň navahuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský) úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplanost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel pře uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základně nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 V daném případě účastníci dne [datum] uzavřeli v písemné formě Smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnosti žalovaného, přičemž dospěla k závěru, že tato je v daném případě dána. Na základě uvedené smlouvy byly přitom žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž dlužná částka měla být placena ve formě pravidelných měsíčních splátek po 500 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti z uvedené smlouvy tím, že sjednané splátky nehradil řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu se smlouvou a zbytek dluhu ke dni [datum] zesplatnila. Právním zhodnocením skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky představující jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, částky 1 850 Kč představující sjednané poplatky a rovněž tak příslušenství, když smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení žalobkyně částečně ke dni splatnosti úvěru kapitalizovala. 9 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastnicky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v us. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 S ohledem na výše uvedené proto soud podané žalobě v pl