12 C 180/2023-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 55 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 31 000 Kč, jež měl být splacen nejpozději do [datum]. Dle čl. 8 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3 smlouvy má současně žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 21 700 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaný uhradil žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaný spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení, z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužené doby splatnosti úvěru. Žalobkyně uvedla, že předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 21 700 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 000 Kč. Žalobkyně přitom poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne [datum], jež byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 6. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Žalovanému bylo přitom předvolání k jednání doručeno [datum] fikcí do datové schránky. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.) rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Žalobkyně k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jež měla být uzavřena mezi žalovaným jako fyzickou osobou podnikající a žalobkyní, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpis ani jakýkoliv jiný identifikátor žalovaného, jež by stvrzoval jeho vůli směřující k uzavření smlouvy s tvrzeným obsahem. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 31 000 Kč s tím, že poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpaní úvěru a splatnost byla stanovena ke dni [datum]. Současně úvěr měl být ze strany žalovaného zaplacen ve formě 5 splátek po 10 540 Kč s tím, že částka jistiny úvěru činila vždy 6 200 Kč a poplatek za čerpání úvěru činil 4 340 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Jakožto účet žalovaného byl ve smlouvě uveden účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] na účet. č. [bankovní účet] odeslána částka 31 000 Kč. Soud dále k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného], přičemž z toho výpisu vyplývá zaúčtování příchozí platby ve výši 31 000 Kč dne [datum]. Žalobkyně dále k důkazu předložila informace o platbě a souhlas se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, neboť na smlouvě absentuje podpis žalovaného, a proto není zřejmá vůle žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem, kdy podepsání formou SMS kódu nepovažuje soud za dostačující s ohledem na skutečnost, že není zřejmé, zda ve smlouvě uvedené telefonní číslo je skutečně telefonním číslem žalovaného a zda to byl skutečně žalovaný, který smlouvu pomocí SMS kódu podepsal. Soud však konstatuje, že má za prokázané poskytnutí částky ve výši 31 000 Kč, a to na základě ztotožnění platby z výpisu z účtu předloženého žalobkyní s výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 31 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení toho, co žalobkyně žalovanému plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 31 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 24 200 Kč a žalovaného příslušenství, a to s ohledem na neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru z důvodu absence podpisu žalovaného. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 24 200 Kč a co do žalovaného příslušenství zamítl. 9 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů