12 C 213/2022-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši 16 960,38 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen původní věřitel) v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč, a to ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalobkyně doplnila, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla své osobní údaje a okolnosti vypovídající o její finanční situaci. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradila částku ve výši 8 000 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně konečně uvedla, že dlužná částka představuje jistinu 10 960,38 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 766,52 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 241,56 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 994,06 Kč, nesplacený inkasní poplatek 1 925,48 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 2 999,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 999,89 Kč a smluvní pokuta ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že žalované byla dne [datum] zaslána výzva k úhradě, avšak žalovaný ke dni podání žaloby dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 9. 2022, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně se z prvního jednání nařízeného na [datum] písemně omluvil. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno fikcí na adrese jejího evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru, které uzavřela jako věřitel se svými klienty jako dlužníky nebo které nabyla od původního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, společnosti [právnická osoba], specifikované v seznamu Pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ze strany společnosti [právnická osoba] Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalované také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok v celkové výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou 14 splátek po 1 992 Kč. Žalovaná současně svým podpisem potvrdila, že částku 15 000 Kč převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaná je zaměstnaná, čistá mzda činí 14 300 Kč, náklady na bydlení částku 4 410 Kč a měsíční splátky 1 992 Kč, tj. celkové měsíční výdaje 6 402 Kč, přičemž kolonka ohledně nákladů za dopravu, jídlo a osobní náklady vyplněna nebyla. Žalobkyně konečně k důkazu předložila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu předložila pouze žádost o úvěr ze strany žalované. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. V žádosti o úvěr sice byly uvedeny informace poskytnuté poskytovateli úvěru ze strany žalované, tj. její příjmy a výdaje, nebyly však provedeny žádné kroky směrem k prověření správnost