13 C 178/2023-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku ve výši 31 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 506,25 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 10 684,50 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 25,15 % ročně z částky 20 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a dále pohledávku ve výši 47 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 6 753,54 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 20 653,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 35 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky v částce 20 000 Kč, jež se spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání v částce 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč zavázal uhradit v 60-ti týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však na pohledávku uhradil toliko celkem 4 600 Kč; a dále tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky v částce 35 000 Kč, jež se spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání v částce 7 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč zavázal uhradit v 60-ti týdenních splátkách po 1 070 Kč počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však na pohledávku uhradil toliko celkem 15 500 Kč. Dle žalobkyně její právní předchůdkyně před sjednáním smluv řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný, ve věci se nevyjádřil, k soudnímu jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, nedostavil. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 3. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky za dlužníky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznamováno dopisem postupitelky ze dne [datum], odeslaným mu téhož dne na adresu povoleného trvalého pobytu žalovaného na území ČR. Soud proto učiněnou notifikaci považoval za řádnou a aktivní legitimaci žalobkyně za danou. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavírána dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 35 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného splácení v částce 7 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 1 050 Kč. V případě úhrady v 60 splátkách je uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr 206,15 % a roční výpůjční úroková sazba 35,53 %. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaný prostřednictvím makléřky právní předchůdkyně žalobkyně požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru v poskytnuté výši 35 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti předložil žalovaný makléřce současně s žádostí pracovní smlouvu, a blíže nespecifikované nájemní smlouvu a výplatní pásky (podrobněji dále). 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavírána dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti částka 20 000 Kč, kterou se zavázal splatit do rukou oprávněného zástupce předchůdkyně žalobkyně spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného splácení v částce 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 600 Kč. V případě úhrady v 60 splátkách je uvedena roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr 206,15 % a roční výpůjční úroková sazba 32,15 %. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaný prostřednictvím makléřky právní předchůdkyně žalobkyně požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru v poskytnuté výši 20 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti předložil žalovaný makléřce současně s žádostí pracovní smlouvu, a blíže nespecifikované nájemní smlouvu a výplatní pásky (podrobněji dále). 6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s § 2392 odst. 1 větou první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a dospěl k závěru, že nikoliv. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný proces posouzení spotřebitelem sdělených čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Vyjde-li poskytovatel jen z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nedostojí. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2008, sp. zn. 33 Cdo 2178/2008). Splněním povinnosti prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splácet není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení reálné, je přece celkem výchozích zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotv