15 C 71/2023-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen původní věřitel). Žalobkyně se přitom svého nároku domáhala z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení, neboť nebyla schopna doložit uzavřenou smlouvu. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel poskytl žalované dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, a proto musí žalobkyni vydat, oč se obohatila, když žalovaná získala majetkový prospěch bez právního důvodu, neboť mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 20. 2. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky vzniklé ze smluv o zápůjčce, které uzavřela se svými klienty jako dlužníky, specifikované v seznamu Pohledávek, na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] společně s předžalobní výzvou. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru, která měla být sjednána mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, přičemž předmětem smlouvy mělo být poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 20 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25 % měsíčně a s datem poskytnutí úvěru dne [datum]. Předmětná smlouva však neobsahovala datum uzavření, podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli smluvních stran k uzavření smlouvy. Rovněž tak ve smlouvě nebyl specifikován účet žalované, na který měla být úvěr vyplacen. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] je zřejmé, že dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Soud dále k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jež je veden na jméno [celé jméno žalované], [datum narození], přičemž z tohoto výpisu je zřejmé, že dne [datum] byla na tomto účtu zaúčtována příchozí platba ve výši 20 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně dále k důkazu předložila Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], neboť na smlouvě absentují podpisy stran, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Soud však konstatuje, že má za prokázané poskytnutí částky ve výši 20 0000 Kč, a to na základě ztotožnění platby z potvrzení o platbě předloženého žalobkyní a zároveň z výpisu z účtu vedeného na jméno žalované, ze kterých je zřejmá platba ve výši 20 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 20 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně, jakožto právní nástupce společnosti [právnická osoba] proti žalované právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. 9 S ohledem na výše uvedené, je proto nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč zcela po právu, a proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10 Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění ze dne [datum] a současně prokázala, že tuto upomínku také žalované skutečně zaslala. 12 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 13 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč. 14 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč (tj. 21 % z částky 1 200 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy částku 2 252 Kč. 15 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 16 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.