5 C 179/2022-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částky, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním. [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne 25. 9. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. K tomu došlo v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba], kde žalovaný při podpisu smlouvy obdržel jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 300 Kč v jediné splátce s 30denní splatností od uzavření smlouvy. Dne 13. 11. 2018 byl ke smlouvě uzavřen dodatek, jímž byla navýšena jistina úvěru o částku 10 000 Kč. Žalovaný se vše zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 3 920 Kč v jediné splátce ke dni 13. 12. 2018 O uzavření dodatku žalovaný zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí jeho kopie. Při dokončení registrace obdržel předsmluvní informace o úvěru, v nichž byly shrnuty všechny parametry úvěru. Na základě těchto informací byl zahájen schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do různých registrů, respektive posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žádost o dodatek byla následně schválena a žalovanému zaslány peněžní prostředky na sdělený účet. Žalovaný však závazek ze smlouvy řádně a včas nesplnil. Tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (20 000 Kč) ode dne 14. 12. 2018 do 27. 4. 2020 a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 byla pohledávka původního věřitele ve výši 31 020 Kč postoupena na žalobkyni, jež sestávala z jistiny úvěru 20 000 Kč, úroku 920 Kč, smluvní pokuty 10 000 Kč a paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním 100 Kč (2x 50 Kč). Nadto byl požadován kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 14. 12. 2018 do 10. 8. 2020, tj. 2 983,56 Kč, a úrok z prodlení ze stejné částky od 29. 8. 2020 do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky do dne sepsání žaloby nebylo nic uhrazeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním bylo zjištěno následující: 4. Dne 25. 9. 2018 žalovaný převzal oproti podpisu formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v němž byl seznámen se základními vlastnostmi spotřebitelského úvěru. 5. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne 25. 9. 2018 (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného jej vrátit spolu s úrokem ve výši 2 300 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Úhradové platby mohly být prováděny kromě jiného na účet [číslo]. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru a paušální poplatek na úhradu nákladů v částce 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Podmínkami čerpání byly (i) identifikace klienta (zaslání kopie občanského průkazu a zaslání identifikační platby), (ii) splnění podmínek úvěruschopnosti, (iii) další věřitelem sdělené podmínky. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal na čerpání úvěru 10 000 Kč. 6. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 13. 11. 2018 (dále jen„ dodatek“) došlo mezi původním věřitelem a žalovaným ke změně a doplnění smlouvy tím způsobem, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 3 920 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, tj. do 13. 12. 2018. Podmínky čerpání byly totožné jako ve smlouvě. 7. Nedílnou součástí smlouvy a dodatku byly obchodní podmínky [anonymizována tři slova] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([anonymizováno] [rok] [číslo]). 8. Podle výpisu z účtu [číslo] ze dne 12. 10. 2018 byla na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 10 000 Kč s poznámkou„ [anonymizováno 5 slov] [číslo] [anonymizováno]“. Na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvě ani dodatku nebylo uvedeno, že by účet příjemce byl účtem žalovaného. Doložen nebyl ani doklad o verifikační platbě, jenž by potvrdil, že účet náleží žalovanému. Žalobkyně nenabídla žádné důkazy k prokázání toho, čí je účet příjemce. 9. Upomínkou ze dne 8. 11. 2018 a opakovanou výzvou k úhradě ze dne 15. 1. 2019 měl původní věřitel upomenout žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy a dodatku. Nebyly ale doloženy doklady o odeslání. 10. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 včetně příloh byla pohledávka původního věřitele za žalovaným ze smlouvy a jejího dodatku převedena na žalobkyni. Podle potvrzení o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020 došlo dne 28. 8. 2020 k úhradě plnění za postoupené portfolio. 11. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 byl žalovaný původním věřitelem informován, že došlo k postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Podle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne 9. 9. 2020 na adresu [adresa]. 12. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Podle podacího archu byla zásilka předána k přepravě dne 11. 3. 2021 na adresu [adresa]. 13. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav: 14. Mezi původním věřitele a žalovaným byla dne 25. 9. 2018 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného jej vrátit spolu s úrokem ve výši 2 300 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Úvěr byl žalovanému téhož dne poskytnut v hotovosti. Dne 13. 11. 2018 byl ke smlouvě uzavřen dodatek, podle něhož se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 3 920 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, tj. do 13. 12. 2018. Nedílnou součástí smlouvy a jejího dodatku byly obchodní podmínky. Dne 12. 10. 2018 byla z účtu původního věřitele na účet č. [bankovní účet], jehož vlastník nebyl ověřen, pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 10 000 Kč s poznámkou„ [anonymizováno 5 slov] [číslo] [anonymizováno]“. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka původního věřitele za žalovaným převedena na žalobkyni. Žalovaný byl původním věřitel informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. Před zahájením soudního řízení byla žalovanému zaslána výzva před podáním žaloby. 15. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 16. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, neboť smlouva byla se žalovaným uzavřena jako se spotřebitelem, jak to ostatně potvrdila žalobkyně v žalobě (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení ú