6 C 210/2024-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21.5.2024, doplněnou podáním ze dne 18.10.2024, domáhala zaplacení částky v celkové výši 40 591 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel v chráněném internetovém prostředí dne 28.8.2023 s žalobkyní úvěrovou smlouvu, kdy se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Dále uvedla, že vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 990 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Částka 30 000 Kč byla zaslána dne 28.8.2023 na číslo účtu uvedené ve smlouvě: , č. účtu, . Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: jednorázový poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, měsíční poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a měsíční poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 1 470 Kč. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Úvěr společně s poplatky a úroky je splatný ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný si jedenkrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 2 970 Kč. Ke korunovému odkladu došlo dne 31.10.2023, kdy byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaný hradil v následujících datech: dne 29.9.2023 byla uhrazena částka 2 587 Kč a dne 31.10.2023 byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu. V souladu se smlouvou byla žalovanému účtována smluvní pokuta dne 29.2.2024 ve výši 500 Kč, dne 29.1.2024 ve výši 500 Kč a dne 12.1.2024 ve výši 500 Kč. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne 2.1.2024 ve výši 300 Kč, dne 5.2.2024 ve výši 300 Kč a dne 29.2.2024 ve výši 300 Kč. Dne 5.2.2024 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. Úvěr byl ke dni 22.3.2024 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně formou doporučeného dopisu. Žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 40 591 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 28 749 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 2 970 Kč, úroků v celkové výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 900 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Příslušenství pak představuje: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 295,26 Kč od 4.5.2024 do 21.5.2024, zákonný úrok z prodlení z částky 40 591 Kč od 22.5.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 30.10.2024 omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě žalované pohledávky ve lhůtě 14 dnů od odeslání výzvy. Z podacího archu plyne odeslání zásilky dne 22.4.2024.5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na smlouvu č. 2300042109 uhradil celkem částku 2 588 Kč z předepsané částky 43 474,26 Kč.6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta sepsané žalobkyní dne 21.5.2024 soud zjistil, že v dokumentu je k osobě žalovaného uvedeno, že má jedno dítě, je zaměstnaný s výší příjmu 28 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činí 3 000 Kč. Dále je zde uvedena tabulka lustrace žalovaného v registrech ISIR a NRKI s negativními výsledky.7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 28.8.2023 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vyplacena částka 30 000 Kč.8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 1.12.2016 byla z účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vedeném na jméno žalovaného převedena částka 1 Kč.9. Z úvěrové smlouvy č. žádosti 1188953 ze dne 28.8.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dále byla sjednána doplňková služba „Expres výplata“, „Bezpečná splátka“ a „SMS servis“. Za žalovaného byla smlouva podepsána SMS kódem dne 28.8.2023.10. Z výpisu z bankovního účtu č. , hodnota, soud zjistil, že dne 28.8.2023 byla odeslána částka 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, .11. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.12. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalovaného řádně prověřována, kdy nelze vycházet toliko z listin sepsaných žalobkyní. Provedení lustrace žalovaného ve zmiňovaných registrech rovněž nebyla žalobkyní prokázána. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.15. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.16. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto tře