15 C 47/2024-124 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím, neboť je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, (nebude-li uvedeno výslovně jinak, nachází se všechny uvedené pozemky v katastrálním území , adresa, ). Žalovaná obec vlastní sousední pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na němž je umístěna asfaltová silnice ve vlastnictví žalované, jejíž část v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, zasahuje na výše uvedený pozemek žalobce. Žalobce po žalované nárokuje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 000 Kč ročně za užívání jeho pozemku tři roky zpětně od podání žaloby, tedy od , datum, do , datum, . Výši této částky určil žalobce odhadem ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek. Dále po žalované žalobce nárokuje zákonný úrok z prodlení ode dne doručení žaloby žalované. Ač žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, a že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dále učinila nesporným, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nachází pozemní komunikace (vyasfaltovaná silnice), která částečně v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, zasahuje i na pozemek parc. č. , hodnota, . Tuto účelovou komunikace v obci je nutno považovat za veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), neboť jsou veřejně přístupná každému bez omezení a souží k veřejnému užívání (§ 19 zákona č. 13/1997 Sb.). Žalovaná odmítá judikované stanovisko Nejvyššího soudu, že přestože oprávnění k užívání těchto pozemků vyplývá z norem veřejného práva, není vyloučeno, aby osoba vlastnící veřejné prostranství požadovala vydání bezdůvodného obohacení, neboť pozemky jsou užívány bez soukromoprávního titulu, neboť takové závěry odporují institutu bezplatného veřejného užívání. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 581/14 ze dne 1. 7. 2014 dle žalované není ústavně konformní, aby pasivně legitimovaným subjektem v případě veřejného prostranství byla obec, jejíž občané veřejná prostranství v obci užívají a aby případné vydání bezdůvodného obohacení bylo požadováno právě po obci. Žalovaná sporuje, aby výše náhrady byla určena odhadem žalobce.3. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzal žalobce ve smyslu § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobu částečně zpět v té části, ve které se domáhal zaplacení částky zaplacení 14 616 Kč s příslušenstvím s ohledem na závěr znaleckého posudku, který byl v řízení zpracován , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem zjištění obvyklého nájemného za užívání předmětné části pozemku. S ohledem na uvedený procesní úkon žalobce rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 3 o. s. ř. žalovaná s částečným zpětvzetím vyslovila souhlas. Řízení je vedeno nadále ohledně nároku na zaplacení 384 Kč s příslušenstvím.4. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedených důkazů má soud za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, a že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , což bylo prokázáno rovněž výpisy z katastru nemovitostí. Dále učinili účastníci nesporným, že na pozemku parc. č. 1755/8 se nachází pozemní komunikace (vyasfaltovaná silnice) ve vlastnictví žalované, což plyne i z informace , právnická osoba, , adresa, , silničního správního a speciálního stavebního úřadu. Účastníci učinili nesporným, že tato asfaltová silnice v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, zasahuje na pozemek parc. č. , hodnota, tak, jak je vymezeno v návrhu geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy tato část pozemku žalobce je označena jako nový pozemek parc.č.1009/2, což plyne rovněž z uvedeného návrhu geometrického plánu.6. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalované dodána dne , datum, do datové schránky, žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Na tu reagovala žalovaná dopisem ze dne , datum, , v němž mimo jiné navrhla smírné řešení odkupem části pozemku žalobce zasaženým asfaltovou silnicí.7. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky soud zjistil, že dne , datum, do datové schránky žalované byla dodána žaloba a následně téhož dne se do ní přihlásila oprávněná osoba.8. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, vypracovaného , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, plyne, že obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak jak je tato část pozemku označena v návrhu geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, jako nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , činí 128 Kč ročně. Znalec vysvětlil, že z důvodu absence uzavřených nájemních smluv se srovnatelným předmětem nájmu nebylo možné určit nájemné tržní dle nabídek na realitních serverech, neboť předmětná číst pozemku má specifický tvar a využití. Proto bylo obvyklé nájemné za nájem části pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak jak je tato část pozemku označena v návrhu geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, jako nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stanoveno procentní sazbou 7 % z obvyklé ceny části pozemku druhu ostatní plocha, ostatní komunikace, v daném místě stanovené porovnáním uzavřených kupních smluv dle údajů evidovaných v katastru nemovitostí.9. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy a znalecký posudek. Závěry znaleckého posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, a soud má za to, že bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, že závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a že odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Vzhledem k tomu, že účastníci byli se znaleckým posudkem seznámeni a nevznesli proti znaleckému posudku jakékoliv výhrady, jejichž vyjasnění by bylo pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, soud upustil od výslechu znalce ve smyslu § 127 odst. 1 o.s.ř. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.10. Pokud jde o zbývající navržené listinné důkazy, tyto se týkaly zjištění cen za pronájem pozemků ve správě , právnická osoba, pro rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Soud provedení těchto důkazů pro nadbytečnost zamítl, neboť obvyklé nájemné za užívání předmětné části pozemku bylo zjištěno znaleckým posudkem.11. Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazovaní učinil soud skutkový závěr že, žalovaná v období od , datum, do , datum, užívala pozemek žalobce parc. č. , hodnota, , tak, že na něj v rozsahu , Anonymizováno, , Anonymizováno, zasahovala asfaltová silnice ve vlastnictví žalované v rozsahu, jak je vymezen v návrhu geometrického plánu vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, jako nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Obvyklé nájemné za užívání pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, v uvedeném rozsahu činí 128 Kč ročně.12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož stanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.14. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.15. Dle judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu platí, že dochází-li k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení Veřejným prostranstvím se přitom v právní teorii rozumí prostranství, které je předmětem veřejného užívání, totiž užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů; respektive dle zákonné definice v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to