Okresní soud v Jablonci nad Nisou 10 C 140/2026-22 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 16. 3. 2026 domáhala proti žalované zaplacení částky 15 225 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 30. 9. 2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které byly téhož dne poukázány na účet žalované č. , č. účtu, . Dne 17. 11. 2024 došlo mezi účastnicemi k navýšení zápůjčky o částku 6 700 Kč, která byla žalované rovněž zaslána na uvedený účet. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu v celkové výši 8 700 Kč a uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 828 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne 14. 12. 2024. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, ačkoli jí byly finanční prostředky prokazatelně poskytnuty, jak vyplývá z doloženého potvrzení o provedených platbách. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila žalovaná na dluh částku 205 Kč, která byla započtena na smluvní pokutu. Zápůjčka byla sjednána prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaná nejprve seznámila s nabídkou žalobkyně, zvolila si výši a splatnost zápůjčky a následně vyplnila formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky obsahující její osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Současně potvrdila, že se seznámila se smlouvou o zápůjčce i všeobecnými obchodními podmínkami a souhlasí s jejich zněním. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované prostřednictvím dokladu totožnosti a vlastnictví bankovního účtu za využití služby informování o platebním účtu poskytované společností Kontomatik UAB. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím PIN kódu zaslaného na telefonní číslo , tel. číslo, . Po uzavření byla smlouva včetně všeobecných obchodních podmínek zaslána žalované na jí uvedenou e-mailovou adresu. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy zjišťovala a vyhodnotila rodinné, pracovní, příjmové a výdajové poměry žalované, a to na základě jí poskytnutých údajů, předložených dokumentů a nahlédnutím do příslušných databází. Dospěla přitom k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, a splnila tak povinnost prověřit její úvěruschopnost. V důsledku prodlení žalované vznikl podle žalobkyně nárok též na úroky z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, představujících náklady na zaslané upomínky, které byly žalované odeslány dne 21. 12. 2024, 28. 12. 2024, 4. 1. 2025, 13. 1. 2025 a 28. 1. 2025. Celkovou výši svého nároku bez příslušenství žalobkyně vyčíslila částkou 14 028 Kč, sestávající z jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 11 528 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Dále požadovala smluvní pokutu sjednanou v čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 8 700 Kč za období od 15. 12. 2024 do 12. 3. 2026, která po zohlednění částečné úhrady žalované činí 3 727 Kč. K žalobě doložila smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek, výpis z účtu prokazující poskytnutí peněžních prostředků a kopie upomínek zaslaných žalované.2. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že trvá na žalobě.3. Žalovaná se nedostavila, žaloba a předvolání jí byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 30. 9. 2024 uzavřena Smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla peněžitá zápůjčka ve výši 2 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky žalobkyni uhradit částku 650 Kč, přičemž zápůjčka i poplatek byly splatné do 30. 10. 2024. Dodatkem ze dne 29. 10. 2024 byla splatnost zápůjčky prodloužena o 15 dnů za poplatek ve výši 500 Kč a dodatkem ze dne 15. 11. 2024 byla splatnost zápůjčky prodloužena o 30 dnů. Mezi žalobkyní a žalovanou byl následně dne 17. 11. 2024 uzavřen dodatek, na základě kterého byla původní zápůjčka navýšena o 6 700 Kč s tím, že žalovaná se zavázala za navýšení uhradit žalobkyni částku 2 178 Kč s tím, že zápůjčka i poplatek byly splatné do 14. 12. 2024. Následně žalobkyně na účet žalované č. , hodnota, zaslala dne 30. 9. 2024 částku 2 000 Kč a dne 17. 11. 2024 částku 6 700 Kč, jak je zřejmé z výpisu z účtu. Upomínkou ze dne 21. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 12 434 Kč.5. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.6. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobkyně byla zkoumána i úvěruschopnost žalované, avšak toto žalobkyně nijak nedoložila. Soudu tak nezbylo, než uzavřenou smlouvu vyhodnotit jako absolutně neplatnou a nebylo tak možno žalobě v plném rozsahu vyhovět. Soud dle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z. uložil žalované vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni o částku ve výši 8 700 Kč, která byla žalované poskytnuta. Pokud jde o poplatky, smluvní pokutu a úrok ze zápůjčky, nezbylo soudu než v tomto rozsahu žalobu zamítnout. Pokud se týká úroku z prodlení, má na něj žalobkyně dle § 1970 o. z. právo v zákonné výši počínaje dnem rozhodnutí soudu, neboť od té doby žalovaná ví (mohla vědět), že se bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení vydat.8. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je přibližně stejný.