Okresní soud v Jablonci nad Nisou 10 C 142/2026-44 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 23. 3. 2026 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 361 944,28 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávky za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 12. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, a to s účinností ke dni 4. 12. 2025. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 30. 8. 2021 Smlouvu o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 265 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 4 193 Kč, avšak své smluvní povinnosti řádně neplnil, v důsledku čehož byla pohledávka ke dni 14. 4. 2025 zesplatněna. Ke dni postoupení činila pohledávka z této smlouvy celkem 224 263,26 Kč, sestávající z jistiny ve výši 208 965,47 Kč, poplatků ve výši 3 841 Kč, smluvního úroku ve výši 11 148,94 Kč a úroku z prodlení ve výši 307,85 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 3. 3. 2023 Smlouvu o úvěru č. 3920//326250002/SU, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 328,09 Kč, avšak ani v tomto případě své povinnosti řádně a včas neplnil, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění celého úvěru ke dni 14. 4. 2025. Ke dni postoupení činila pohledávka z této smlouvy celkem 149 137,81 Kč, sestávající z jistiny ve výši 138 568,50 Kč, poplatků ve výši 998 Kč, smluvního úroku ve výši 9 571,31 Kč a úroku z prodlení ve výši 146,91 Kč.2. V podání ze dne 8. 7. 2026 žalobkyně doplnila, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením obou smluv řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení mělo být provedeno na základě informací poskytnutých žalovaným, údajů vedených v interních systémech banky a informací získaných z externích zdrojů. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně prověřoval zejména existenci aktuálních dluhů žalovaného, negativních záznamů v registrech, případných exekucí, insolvenčních řízení a platnost identifikačních dokladů. Současně byly provedeny lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS za účelem zjištění míry úvěrového zatížení žalovaného, jeho celkové expozice a dosavadní platební morálky. Dále byly hodnoceny příjmy a výdaje žalovaného, jeho stávající závazky, náklady na domácnost a bydlení a další skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet požadované úvěry. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházel rovněž z údajů o pohybech na běžném účtu žalovaného, přičemž průměrný měsíční příjem žalovaného činil 85 910 Kč. Na základě shromážděných údajů byl vytvořen úvěrový skóring žalovaného, zahrnující aplikační skóre, údaje z úvěrových registrů a vyhodnocení rizikových faktorů, načež právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že žalovaný je schopen řádně splácet poskytnuté úvěry.3. Zástupkyně žalobkyně při jednání soudu uvedla, že trvá na žalobě, přičemž rovněž do spisu založila vyčíslení nákladů řízení.4. Žalovaný se nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 3. 3. 2023 uzavřena Smlouva o Půjčce na kliknutí č. 3920//326250002/SU, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl být splacen po 120 splátkách po 2 328,09 Kč s tím, že úroková sazba činila 13,99 % ročně. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dále dne 30. 8. 2021 uzavřena Smlouva o půjčce na konsolidaci č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 265 000 Kč, který měl být splacen po 120 splátkách po 3 636 Kč s tím, že úroková sazba činila 10,90 % ročně. Z prohlášení o okamžité splatnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl dopisem ze dne 14. 4. 2025 informován o zesplatnění dluhu na základě Úvěrové smlouvy č. 3920//326250002/SU a dále rovněž na základě Úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Výzvou ze dne 3. 2. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 441 527,90 Kč. Žalobkyně rovněž doložila listiny ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to výpisy z účtu, protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a výsledek lustrace v registrech BRKI/NRKI. Žalobkyně dále k důkazu předložila Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro osobní úvěry , právnická osoba, . a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby.6. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.7. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření smluv o úvěru, přičemž dle tvrzení žalobkyně byla před uzavřením smluv posuzována i úvěruschopnost žalovaného, kdy bylo vycházeno z tvrzení žalovaného a z výpisů z účtu. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobkyně provedla šetření v registrech bankovních i nebankovních společností a prověřila příjmy žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nenamítal. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni dlužnou částku ve výši 361 944,28 Kč spolu s úrokem z úvěru a úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.9. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, která ve věci byla plně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, což je soudní poplatek 14 478 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť sice se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ale žalovaná částka přesahuje 50 000 Kč, tedy za 4 úkony po 9 780 Kč a 4 režijní paušály po 450 Kč (úkon doplnění žaloby soud žalobkyni nezapočítal, všechny skutečnosti mohla tvrdit již v žalobě) a 21 % DPH, celkem 63 992 Kč.