216 C 96/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 86 399,68 Kč a příslušenství z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizováno] úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 85 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku splácet ve splátkách ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěru. Sjednáno bylo pojištění. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou, žádáno bylo zaplacení 1 000 Kč za opakující se prodlení. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně k [datum] zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Celkem zaplatila pouze 3 983 Kč. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 84 298,78 Kč, dlužného pojistného ve výši 500,90 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 14 960,35 Kč (z jednotlivých splátek a následně ve výši 27,9 % ročně z dlužné jistiny od zesplatnění do [datum]), smluvní úrok ve výši 27,9 % ročně žalobkyně požaduje z dlužné jistiny ve výši 84 298,78 Kč od [datum] do zaplacení, dále žádá kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 849,58 Kč počítány od 15. dne po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 399,68 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 721 Kč měsíčně, úrok činil 27,9 % ročně. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dohodnuty byly náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Možnost zesplatnění byla dohodnuta při prodlení se 2 a více splátek nebo prodlení delší než 3 měsíce. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že [anonymizováno] na [anonymizováno] dovolené s příjmem [částka] měsíčně. 4. Žalobkyně při ověření schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z tvrzení žalované, která uvedla, že [anonymizována čtyři slova] s příjmem [částka] měsíčně, měsíční výdaje domácnosti jsou [částka] měsíčně, [anonymizováno] příjem v [anonymizováno] činí [částka] měsíčně. 5. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná čerpala převodem na účet částku ve výši 85 000 Kč, přičemž již druhou splátku řádně neuhradila, celkem žalobkyni zaplatila 3 983 Kč. 6. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v měsíčních splátkách včetně smluveného úroku. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 85 000 Kč, přičemž následně se dostala do prodlení s úhradou splátek a žalobkyně prohlásila k [datum] celý úvěr za splatný. Žalovaná uhradila celkem částku 3 983 Kč. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 8. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním ohledně prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované podle ust. § 118a o. s. ř. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 10. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z [anonymizována tři slova], plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalované zcela jednoznačně chybně, když ta jí sdělila, že pobírá pouze [anonymizována dvě slova], a přesto jí žalobkyně poskytla úvěr ve výši 85 000 Kč. Splácení bylo dlouhodobě zcela nereálné. Z žádných listinných důkazů neplyne skutečnost, že žalobkyně ověřovala osobní prohlášení žalované o dalších příjmech domácnosti a výdajích domácnosti. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané znamená, že smlouva je neplatná. 17. Zákonodárce normoval v ust. § 87 [anonymizováno] podmínku uplatnění námitky neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření úvěru, přičemž soud má za to, že koncepci námitky neplatnosti je třeba neaplikovat s ohledem na judikaturu Ústavního soudu a [anonymizováno] soudního dvora. Ustanovení je výsledkem transpozice směrnice [anonymizováno] parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, cílem této směrnice bylo zajištění ochrany spotřebitele, zajištění rovné hospodářské soutěže mezi věřiteli a harmonizace vnitřního evropského trhu. Žádoucí výslede