110 C 38/2020-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do dne [datum] v kapitalizované výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] jako smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny počínaje dne ve výši 10 % ročně ode dne [datum] do dne podání žaloby a částku [částka], představující náklady na uplatnění pohledávky. 2. Nárok odůvodnila tak, že mezi ní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o podnikatelské zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému jako vydlužiteli částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroku žalobkyni vrátit, formou 12 měsíčních splátek po [částka], splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje [číslo]. Pro případ prodlení si mezi sebou strany sjednaly: smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši [částka] v případě, že si žalovaný ocitne v prodlení po dobu 15 dnů, smluvní pokutu za prodlení s úhradou jedné splátky ve výši [částka] v případě, že si žalovaný ocitne v prodlení po dobu 30 dnů smluvní pokutu 25% z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu v případě zesplatnění zápůjčky, pokud žalovaný nezaplatí žalobkyni částku, odpovídající nové jistině zápůjčky, ve lhůtě do 10 dní ode dne zesplatnění zápůjčky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradu, a to až do úplného zaplacení, v případě, že nebude zaplacena částka, odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy došlo k zesplatnění. 3. Žalovaný se se svým závazkem do prodlení dostal, proto žalobkyně dluh žalovaného zesplatnila, přičemž žalovaný ani poté závazek neuhradil. Žalobkyně se proto žalobou domáhá: a. jistiny, vzniklé po zesplatnění, nazvané„ nová jistina“, zahrnující v sobě původní jistinu zápůjčky + běžný úrok ze zápůjčky, celkem [částka] b. smluvní pokuty v celkové výši [částka] jako čtyři smluvní pokuty ve výši [částka] za každé prodlení se splátkou v délce 15 dnů – (jednalo se o splátky [číslo]) a tři smluvní pokuty ve výši [částka] za každé prodlení se splátkou v délce 30 dnů – (jednalo se o splátky [číslo]) c. smluvní pokuty ve výši [částka], představující pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu. d. smluvní pokuty ve výši [částka], představující pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem [datum] až do dne podání žaloby a e. nákladů na uplatnění pohledávky ve výši [částka]. 4. K jednání, které soud nařídil na dna [datum], se žalovaný bez předchozí omluvy nedostavil, doručení však měl vykázáno v souladu s o. s. ř.. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti, na základě s důkazů, předložených žalobkyní. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: z návrhu na uzavření smlouvy a z oznámení o schválení zápůjčky bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] přičemž žalovaný vystupoval v uvedeném smluvním vztahu jako osoba podnikající fyzická a účel zápůjčky je uveden jako„ investiční zápůjčka“. Předmětem zápůjčky se stala částka [částka], kterou žalovaný žádal zaslat na účet č. [bankovní účet] a zavázal se ji žalobkyni vrátit, navýšenou o dohodnutý úrok ze zápůjčky. Předmětem smlouvy bylo též ujednání o povinnosti žalovaného platit konkrétní smluvní pokuty, nastane-li u něj prodlení s plněním dluhu. Dokladem o vyplacení zápůjčky bylo prokázáno, že žalobkyně fakticky vyplatila částku [částka] dne [datum] na vrub účtu č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Oznámením o zesplatnění dlužné částky bylo prokázáno, že žalobkyně informovala žalovaného o jeho prodlení s platbami, v důsledku čehož ho, jak předem ve smlouvě dohodnuto, vyzvala k úhradě zbylé dlužné částky jednorázově do konkrétního data. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, pod pohrůžkou soudního vymáhání. 6. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), týká-li se důvod neplatnosti takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 7. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 1802 o. z. mají –li být plněny úroky a není –li jejich výše sjedbnána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou.li takto úroky stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle § 2392 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Není-li jejich výše ujednána, platí dlužníku úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadoval vzal úvěr jejím, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy. 10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků za prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikne škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že na danou věc soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z). V tomto případě soud zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nepoužil, neboť žalovaný, byť vystupoval jako fyzická osoba, jako spotřebitel nevystupoval – smlouvu uzavřel jako„ osoba podnikající“. Na základě provedených důkazů a s ohledem na skutkový závěr, k němuž soud dospěl, z hlediska právního hodnocení uzavřel, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., a to reálně, tzn., že ve stejný den, kdy došlo k podpisu smlouvy, odepsala žalobkyně fakticky ve prospěch účtu, označeného žalovaným, dohodnutou částku [částka]. 14. Pokud však jde o sjednaný úrok ze zápůjčky, v této části soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., přestože se nejedná o spotřebitelský vztah. Je zřejmé, že ve smlouvě je dohodnutá úroková sazba, přesahující 80 % ročně, což je situace, kdy i nikoliv spotřebitelská smlouva o zápůjčce obsahuje úrokovou sazbou mnohonásobně překračující obvyklou míru úrokových sazeb. Uvedené vyhodnocení výše sjednaného úroku je neměnné i po přihlédnutí soudu k riziku návratnosti peněžních prostředků při klientele, obracející se na žalobkyni se žádostmi o zápůjčku či úvěr. 15. Jelikož je ujednání o výši úrokové sazby oddělitelnou částí smlouvy, není absolutní neplatností postižena celá smlouva, nýbrž pouze tato část. Vzhledem k tomu, že byla prokázána vůle obou smluvních stran k úročení poskytnutých finančních prostředků, aplikoval soud § 1802 o. z. a stanovil úrokovou sazbu v souladu s principy, vyjádřenými Českou národní bankou, tedy neodporující zákonu, ve výši 30 % ročně. Při zachování vůle účastníků jednání a z prokázaných úhrad žalovaného plyne, že v době prodlení se 4. splátkou žalovaný žalobkyni zapůjčené peněžní prostředky dlužil, přičemž celková dlužná částka byla po právu, v souladu se zákonem i s uzavřenou smlouvou, zesplatněna. 16. Co se týče oprávněnosti nároků, konkrétně smluvní pokuty dle bodu 6.1 a), b) za opožděné platby, tyto byly dle názoru soudu sjednány v souladu se zákonem – určeny jsou náležitě srozumitelně a v přiměřených výších. V řízení byly prokázány u žalovaného 4 platby v prodlení minimálně po dobu 15 dnů a tři platby v prodlení po dobu 30 dnů, čemuž odpovídá smluvní pokuta [částka]. Proto ji soud v plné výši přiznal. 17. Rovněž náklady na uplatnění pohledávky ve výši [částka] byly shledány zcela důvodnými ve sm. vl. nař. [číslo] Sb. 18. Pokud jde o nárok na„ novou jistinu“, vzniklou po zesplatn