210 C 144/2021-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] včetně příslušenství. Uvedla, že dne [datum] uzavřel původní věřitel (společnost [právnická osoba], [IČO]) se žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku [částka] formou 14 měsíčních splátek po [částka] se splatností poslední splátky dne [datum]. Žalovaný však podmínky, k nimž se zavázal, porušil - ke dni podání žaloby zaplatil pouze 1 splátku, částku [částka]. Uvedená platba byla v době platby žalovaného poměrně započítána na úhradu jistiny a na úhradu příslušenství pohledávky – na jistinu byla započtena částka [částka] a na příslušenství částka 1 004, 93 Kč. Žalovaný se tak poté, co přestal plnit, dostal do prodlení s jistinou ve výši [částka] a s příslušenstvím ve výši [částka], celkem [částka]. Splatnost závazku žalovaného z předmětné smlouvy o úvěru nastala, ačkoliv původní věřitel úvěr předčasně nezesplatnil, nejpozději dnem splatnosti poslední předepsané splátky, tedy dnem [datum]. Počínaje dnem [datum] proto žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele požaduje po žalovaném kromě výše uvedené dlužné částky též úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,1% denně. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně získala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou s původním věřitelem a obsahující mimo jiné závazek žalovaného vůči původnímu věřiteli. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka] se závazkem žalovaného tento úvěr splatit formou 14 měsíčních splátek po [částka] převodem na účet, uvedený původním věřitelem, s tím, že spolu s úvěrem a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli " náklady za vyhodnocení úvěru " ve výši [částka], " inkasní poplatek " ve výši [částka] a " úhradu za poskytnutí úvěru " ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy ze dne [datum] od původního věřitele – [právnická osoba] Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalovanému k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěryschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně ověřovala výdaje žalovaného, neboť v tomto směru nebyly předloženy prakticky žádné doklady. Z jediného předloženého dokladu vyplývá, že v období, které předcházelo uzavření smlouvy, měl žalovaný závazek v podobě probíhající exekuce, dle pouhého tvrzení žalovaného ve výši [částka] měsíčně – právní předchůdkyně žalobkyně však tuto informaci nikterak neověřovala, spokojila se s pouhým tvrzením žalovaného o výši splátek v rámci exekuce. Právní předchůdce žalobkyně se i ohledně dalších výdajů žalovaného omezil na pouhé tvrzení žalovaného. Nepožadoval po žalovaném doložení nákladů na bydlení ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet mají téměř všichni obyvatelé ČR. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale pokud informace, poskytnuté žalovaným, řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. Soud měl v úmyslu poučit žalobkyni při jednání (§ 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.) o potřebě doplnit důkazy k tvrzení, obsaženým v žalobě, avšak žalobkyně se jednání nezúčastnila, o toto poučení se tak připravila. Lze proto uzavřít, že žalobkyně břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, nežli posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 10. Žalovaný však od právního předchůdce žalobkyně převzal částku ve výši [částka], kterou jí, ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., dosud v plném rozsahu nevrátil. Za situace, kdy z uvedené částky uhradil pouze [částka], se na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlen, a to ode dne podání žaloby jakožto výzvy k plnění bezdůvodného obohacení.. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. by zcela úspěšné žalobkyni náležely náklady řízení ve výši [částka] (3 úkony po [částka], 3x režijní paušál po [částka], SOP [částka]), žalobkyně měla ale úspěch pouze částečný a tomu korespondující náhrada nákladů řízení činí 71,57 % z částky [částka] tomu odpovídá částka ve výroku uvedená (pod bodem III).