214 C 146/2021-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení předmětné částky s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, dle níž mu poskytla částku [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] do [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, RUCB, žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby byl nárok v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení za situace, dle níž původní věřitel převedl částku [částka] na účet žalovaného [číslo]. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 4. Žalobkyně předložila smlouvu ze dne [datum], dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem [částka] do [datum]. 5. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud shledal, že původní věřitel poukázal na shora uvedený částku [částka], ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že vlastníkem a disponentem předmětného účtu byl ke dni [datum] žalovaný, tento den byla na účet poukázána částka [částka]. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum]. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím archem z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu do 3 dnů. 13. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den do odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání. 14. Protože žalovaný převzal částku [částka] a do této částky se bezdůvodně obohatil, je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 15. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., pro posouzení výše nákladů řízení vyčíslil soud požadovaný 10% úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do rozhodnutí soudu [datum] částkou [částka]. Takto se tedy žalobkyně domáhala celkem zaplacení částky [částka]. Žalobkyni však byla přiznána částka [částka] a 8,25% úrok z prodlení z této částky od [datum] do rozhodnutí soudu [datum] ve výši [částka], tedy celkem [částka]. Žalobkyně takto byla úspěšná co do 55,8% a neúspěšná co do 44,2%, přísluší jí proto rozdíl mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 11,6% náhrady nákladů řízení. 17. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený a doměřený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH [částka], celkem [částka], což s ohledem na nárok 11,6% náhrady nákladů řízení představuje zaokrouhleně částku [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.