214 C 169/2021-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k zdejšímu soudu dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] jako dlužné jistiny s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], částku [částka] na nákladech mimosoudního vymáhání a dále smluvní pokutu [částka]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr [částka], dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru téhož čísla, která byla dodatkem smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě jistina úvěru nově činila [částka]. Toto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], celkem tedy [částka] do [datum], smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast, souhlasila s rozhodnutím ve své nepřítomnosti, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [číslo] 2019 a jejím dodatkem ze dne [datum], obchodními podmínkami původního věřitele, výpisem z účtu původního věřitele a zprávou [právnická osoba], jimiž vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru na částku [částka] a dne [datum] dodatek, na základě tohoto dodatku představovala jistina [částka], žalovaný se zavázal vrátit [částka] do [datum]. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatek za písemnou upomínku ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] v lednu 2019 částku [částka]. 5. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil cokoli z žalované částky. 6. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do [datum], jistina dluhu činila [částka]. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalovanému. 8. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 12. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], přičemž ji nevrátil a co do této částky se bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode [datum], neboť žalovanému byla žaloba doručena [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení sice rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007), avšak žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do [datum], tj. před jeho splatností. 14. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dosud nesplatného dluhu a dle citovaného ustanovení mu nezaslal řádnou výzvu k plnění. 16. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.