214 C 171/2021-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] jako dlužné jistiny s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], částku [částka] na nákladech spojených s uplatněním v pohledávky a dále smluvní pokutu [částka]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum]. Na základě smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr [částka], žalovaný se zavázal vrátit celkem částku [částka] do [datum], smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 075. [příjmení] [částka] pak představovala úrok ve výši [částka] a náklady na upomínání [částka]. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast, souhlasila s rozhodnutím ve své nepřítomnosti, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], dle níž [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalovanému částku [částka] a rovněž smlouvou [číslo] ze dne [datum], dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku [částka] do [datum], RPSN se udává ve výši 1 143,9% !!!. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatek za písemnou upomínku ve výši [částka]. 5. Z výpisu z účtu [číslo] vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka [částka] a dne [datum] byla z tohoto účtu na předmětný účet poukázána částka [částka]. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že částky poukázala společnost [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem a disponentem byl v období od [datum] do [datum] žalovaný. 6. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil cokoli z žalované částky. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalovanému. 8. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 12. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do [datum], jistina dluhu činila [částka]. 15. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka] ([částka] + [částka]), přičemž ji nevrátil a co do této částky se bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode [datum], neboť případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně se na žalovaném domáhala celkem zaplacení částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), žalobkyni však byla přiznána částka [částka], žalobkyně takto byla úspěšná co do 69% a neúspěšná co do 31%, přísluší jí proto rozdíl mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 38% náhrady nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený a doměřený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH [částka], celkem [částka], což s ohledem na nárok 38% náhrady nákladů řízení představuje zaokrouhleně částku [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.