214 C 206/2020-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, avšak jistinu, ani poplatek neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany původního věřitele prověřována prostřednictvím databází, dále doloženým potvrzením a příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka, což je vyobrazeno v kartě žalovaného. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby jí soud tento nárok v části jistiny žalované částky přisoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla převedena jistina z účtu původního věřitele. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a z karty klienta soud shledal, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku [částka] na dobu trvání spotřebitelského úvěru 30 dní, při poplatku za poskytnutí úvěru [částka], tedy celkem [částka]. Dle karty klienta činily měsíční příjmy žalovaného [částka], jako zdroj příjmu je uvedena mzda, přičemž bez bližší specifikace jeho měsíční výdaje činí částku [částka]. 5. Z výpisu z účtu původního věřitele vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka [částka], ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že vlastníkem a disponentem tohoto účtu ke dni [datum] byl žalovaný a že předmětná částka byla na účet připsána. 6. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil jakoukoliv částku. 7. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do tří dnů. 8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalovanému. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudní dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). Z tvrzení žalobkyně a ani z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitel jakýmkoli způsobem výdaje žalovaného týkající se jeho základních potřeb ověřoval. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Ve smyslu § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý den po odeslání. 15. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], kterou nevrátil, co do této částky se bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., náklady žalobkyně tvoří zaplacený a dovyměřený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH [částka], celkem [částka]. Žalobkyně měla ve věci úspěch 85% a neúspěch 15%, odečtením procenta neúspěchu od procenta úspěchu, je dán nárok žalobkyně na 70% náhrady nákladů řízení, což činí zaokrouhleně [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.