219 C 103/2020-79 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutý úvěr ve výši [částka], přičemž součástí poplatku je i úrok z úvěru. Celkový nárok žalobkyně sestává z jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvního úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka], poplatku za upomínky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], která byla sjednána pro případ porušení povinnosti žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve spojení s jejím dodatkem ze dne [datum] a úvěrovými podmínkami bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž zaslání předmětné jistiny bylo prokázáno výpisem z bankovního účtu. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, a to ve lhůtě 14 dnů. Pro případ porušení povinnosti žalovaného vrátit poskytnutý úvěr řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 8 % ročně. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za upomínky, které mu byly zaslány, ve výši [částka]. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl žalovaný seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Podle smluv o postoupení pohledávek včetně přílohové tabulky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. 5. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 8. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Ze žalobkyní předložených důkazů nijak nevyplynulo, že by její právní předchůdkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně totiž vyšla pouze z údajů zjištěných ze sdělení žalovaného a toliko částečně ověřila jeho příjmovou situaci (lze-li vůbec uvěřit nedoloženým tvrzením žalobkyně, které jsou uvedeny v tabulce o tzv. vyhodnocení klienta). Žalobkyně neprokázala, že by se zabývala ověřením skutečných výdajů žalovaného s odbornou péčí. Z výpisu z účtu sice žalobkyně v době poskytnutí úvěru ověřila, že žalovaný má příjem cca [částka], ovšem z výpisu z bankovního účtu žalovaného nevyplynuly žádné údaje o výdajích žalovaného (údaje jsou odstraněné a není znám ani zůstatek na účtu na počátku období a na jeho konci). O výdajích žalovaného je pouze známo, že mají údajně celkově činit [částka], přičemž částka [částka] údajně představuje měsíční platby a částka [částka] ostatní výdaje. Žalobkyni tak nejsou známy ani jednotlivé výdaje, která souhrnně tvoří výše uvedené částky, což zcela jistě nepodporuje věrohodnost sdělení žalovaného, žalobkyně dále výdaje žalovaného navíc ani nijak neověřovala. Pokud jde o ověřování závazků žalovaného, pak ani v tomto směru žalobkyně žádný důkaz o provádění lustrace příslušných rejstříků (např. exekučního) nedoložila. V tabulce je navíc uvedeno, že žalovaný měl být v dané době v prodlení se dvěma závazky. Ověřování úvěruschopnosti s odbornou péčí v sobě nezahrnuje pouze ověřování příjmové stránky, ale vždy i stránky výdajové, přičemž se nikdy nelze spokojit pouze s informacemi poskytnutými od spotřebitele, ale je nutné zjištěné poměry vždy řádně v době poskytnutí úvěru doložit. Pakliže v rámci ověřování vyjdou najevo tak zásadní rozpory jako tomu bylo v tomto případě, není možné úvěr poskytnout. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 11. Vzhledem k uvedenému tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou a s ní i všechny smluvní ujednání včetně smluvního úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalovanému částku ve výši [částka], přičemž žalovaný ani netvrdil, že by tuto částku uhradil. Žalovaný se tak v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], žalobkyni také vrátit. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala. 12. Nad rámec uvedeného soud dále uvádí, že i kdyby soud nehodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, musel by soud hodnotit jako absolutně neplatná ujednání o dílčích plněních, když minimálně výše skrytého úroku nazývaného jako jakýsi poplatek za uzavření smlouvy značně převyšuje průměrnou bankovní sazbu (která ostatně v předmětnou dobu dle ČNB činila 8,44 % ročně), což je ve zjevném rozporu s dobrými mravy. 13. V uvedeném rozsahu bezdůvodného obohacení je tedy žaloba důvodná a bylo jí vyhověno (výrok I.), ve zbylé části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka], co do smluvního úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, musela být žaloba zamítnuta (výrok II.) 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přič