219 C 220/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalobkyně poskytla úvěr, který žalovaná dosud nevrátila a stejně tak nezaplatila ani jiné sjednané nároky. Před uzavření smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to konkrétně prostřednictvím pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre posoudili příjmovou a výdajovou stránku žalované, dále přezkoumali informace o žalované o proměnných jako je například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí. Rovněž byla žalovaná prověřována v externích úvěrových registrech. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z podacího archu, předžalobní výzvy, úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, bilance předpisů a plateb, výzvy ke splacení celého úvěru a proplacení smlouvy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně a poplatky splácet ve splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Pro případ prodlení žalované se zaplacením dvou splátek či pro případ prodlení žalované se zaplacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Dále byla pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky sjednána smluvní pokuta [částka]. Z výpisu z čerpání vyplývá, že žalovaná načerpala celkem částku [částka]. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalované tak, že posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalované, dále přezkoumala informace o žalované o proměnných jako je například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí. Dále žalobkyně tvrdila, že byla žalovaná prověřována v externích úvěrových registrech. V tomto směru však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Jediným důkazem předložený žalobkyní stran zkoumání úvěruschopnosti žalované jsou údaje zřejmě (možná?) sdělené žalovanou, které jsou uvedeny v úvěrové smlouvě. Žalobkyně tak nijak nedoložila, že skutečně ověřovala příjmy a výdaje žalované s odbornou péčí, a že žalovanou lustrovala v úvěrových registrech. Soud tak ze žalobkyní předložených důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a měl tak v úmyslu při jednání ji ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř v tomto směru poučit. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 10. Bylo však prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka], přičemž žalovaná jí dle nerozporovaných tvrzení dosud vrátila pouze [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data splatnosti do 14 dnů. Lhůta pro plnění tak žalované uplynula dne [datum] a od následujícího dne je v prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a contrario, když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly.