220 C 207/2021-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřených smluv o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka] včetně sjednaných poplatků. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka] včetně sjednaných poplatků. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a ve výši [částka] od [datum] do [datum], přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje datem uzavření smlouvy včetně sjednaných poplatků. Žalovaný zápůjčku čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalovaný uhradil celkem částku [částka] (důkaz: smlouva o půjčce). Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje datem uzavření smlouvy včetně sjednaných poplatků. Žalovaný zápůjčku čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalovaný uhradil celkem částku [částka] (důkaz: smlouva o spotřebitelském úvěru). Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne [datum], oznámení bylo předáno k přepravě dne [datum] (důkaz: smlouva o postoupení včetně příloh, oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (důkaz: předžalobní výzva včetně podacího lístku). 4. Právní předchůdce Žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že vycházel z čestného prohlášení žalovaného (důkaz: karta zákazníka ze dne [datum] a [datum]). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ 2016“) a zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 6. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ust. § 9 odst. 1 SpÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohody právního předchůdce žalobkyně a žalovaného jsou smlouvami o zápůjčce podle ust. §2390 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru k datu uzavření smlouvy. Z ust. §9 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci u obou smluv přitom z listinných důkazů neplyne skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně ověřovala osobní prohlášení žalovaného. Z hlediska platnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2010 dané znamená, že je neplatná. 14. Ve vztahu k zápůjčce uzavřené za účinnosti nového spotřebitelského zákona dospěl soud k obdobnému závěru. Zákonodárce normoval v ust. § 87 SpÚ podmínku uplatnění námitky neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření úvěru, přičemž soud má za to, že koncepci námitky neplatnosti je třeba neaplikovat s ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudního dvora. Ustanovení je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, cílem této směrnice bylo zajištění ochrany spotřebitele, zajištění rovné hospodářské soutěže mezi věřiteli a harmonizace vnitřního evropského trhu. Žádoucí výsledek směrnice vyslovil Soudní dvůr EU ve věci C [číslo], OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmět