221 C 121/2020-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný však na poskytnutý úvěr a na další sjednané nároky zaplatil pouze částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost tak, že od doložených příjmů žalovaného odečetla jeho výdaje. 2. Žalovaný se k jednání u soudu dostavil, žalobkyně se na jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že smlouvu o úvěru uzavřel a byla mu poskytnuta částka [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nepožadovala po žalovaném sdělení příjmů a výdajů. Žalovaný na úvěr uhradil částku mezi 5 000 až [částka]. V současné době činí příjem žalovaného [částka]. Žalovaný má jedno dítě, na jehož výživu přispívá částkou [částka] měsíčně. Žalovaný bydlí s přítelkyní a jeho náklady na bydlení činí [částka]. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného, výpisů k revolvingovému úvěru, výpisu z běžného účtu, zprávy banky, předžalobní výzvy a podacího archu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, s tím, že výše prvního čerpání byla limitována částkou [částka]. Žalovaný dne [datum] načerpal částku [částka] a dne [datum] načerpal částku [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně však [částka] Smluvní strany si dohodly, že žalovaný uhradí poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále se strany dohodly, že za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpáním peněžních prostředků, až do jejich vrácení bude úvěr úročen úrokem ve výši 20 % měsíčně. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc prodlení s tím, že smluvní pokuta takto vzniká pouze po dobu prodlení prvních 3 měsíců. Celý dluh se dle Smlouvy stal splatným v případě, že klient bude v prodlení se splacením byť i jen části dluhu delším než 2 měsíce. Před podání žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 11. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou. 12. Žalovaný však od žalobkyně převzal na základě smlouvy o úvěru částku ve výši [částka], přičemž dosud jí uhradil celkem pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s výzvou k úhradě do [datum]. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. 14. O povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] bylo rozhodnuto podle položky 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.