221 C 150/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne [datum] [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na základě které bylo žalované umožněno disponovat finančními prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala platit pravidelné měsíční splátky ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých žalovaným a náhledem do registru [příjmení], NRKI, BRKI a insolvenčního rejstříku. Dále právní předchůdkyně žalobkyně od zaměstnavatele žalované ověřovala výši jejího příjmu a zohlednila i pohyby ne běžném účtu žalované. Jelikož žalovaná splátky pravidelně nehradila, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaná pohledávka sestává z jistiny [částka], smluvní pokuty [částka], nákladů spojených s vymáháním pohledávky [částka] a kapitalizovaného úroku [částka]. 2. Ústního jednání ve věci dne [datum] se účastníci neúčastnili, žalobkyně se omluvila, žalovaná se, ač předvolána, nedostavila, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, smlouvy o úvěru, občanského průkazu, identifikačního štítku, historie transakcí a výpisu o načerpání úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jež se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr na zboží ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit 11 měsíčními splátkami po [částka] splatnými vždy k 17. dni daného měsíce. První splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení žalované s úhradou splatné splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a povinnost žalované zaplatit náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši [částka]. Úvěr byl načerpán [datum]. Z odstoupení od úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného od smlouvy o úvěru odstoupila ke dni [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o přijetí úplaty, předávacího protokolu a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a zároveň byla vyzvána k plnění. 4. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy od žalované zjišťovala příjem žalované, její náklady na bydlení a finanční závazky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěryschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 8. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, neboť se v tomto případě spokojila pouze s údaji zjištěnými od žalované. Nepožadovala po žalované doložení příjmů, nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaná neměla, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel, natož pak ve věku žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovanou řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. Žalobkyně sice navrhla, aby si soud vyžádal výpis z registru [příjmení] pro žalovanou, tento důkaz si však může opatřit sama žalobkyně, a proto ho soud nevyžádal. Navíc výpis z registru [příjmení] by za situace, kdy nebyly ověřeny výdaje a příjmy žalované, nestačil. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 11. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou. 12. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala na základě smlouvy o úvěru částku ve výši [částka], přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o.z., uhradila celkem pouze [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s výzvou k okamžité splacení (jedná se o výzvu z [datum]. Tato výzva pak byla ve smyslu § 573 o.z. žalované doručena [datum] a ode dne následujícího po uplynutí 5 dní je žalovaná v prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 51,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].