223 C 233/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem a úrokem z prodlení, a dále částky [částka] s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet úvěr ve výši [částka], v souladu se smlouvou byla zbývající část úvěru ve výši [částka] převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Úvěr včetně sjednaného úroku měl být v celkové výši [částka] splacen formou 25 měsíčních splátek po [částka] se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne [datum]. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Jelikož však žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, byl úvěr ke dni [datum] (odesláním oznámení o zesplatnění) zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení. Žalovaný byl o zaplacení upomínán také před zesplatněním upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužné splátky ve výši [částka] (3 x [částka]), dlužnou zesplatněnou jistinu ve výši [částka], účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 3 x [částka] (za tři upomínky), smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 x [částka], přičemž tato byla sjednána za každý jednotlivý případ prodlení se splátkou, takto se žalovaný do zesplatnění úvěru dostal do prodlení se třemi splátkami, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ([částka]) od [datum] (den následující po zesplatnění) do [datum], tedy částku [částka]. Žalobkyně požaduje z dlužné zesplatněné jistiny ve výši [částka] také úrok ve výši 21,55 % ročně a zákonný úrok z prodlení, od [datum] (den následující po zesplatnění) do zaplacení. 2. K ústnímu jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši [částka], a to v částce [částka] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], částka [částka] představovala provizi, žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,55 % ročně ve 25 měsíčních splátkách po [částka], splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci, splatnost první splátky byla sjednána ke dni [datum]. Při řádném splácení měl žalovaný uhradit celkem [částka]. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum] o provedení transakce vyplývá, že úvěr byl žalovanému v částce [částka] vyplacen dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], provize [částka] byla téhož dne vyplacena na účet č. [bankovní účet] ([jméno] Fléglová - zprostředkovatel). Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným zjišťovala výši jeho příjmů, výdajů, dluhů, ověřovala, zda není veden jako dlužník v insolvenčním rejstříku či v evidenci exekucí. K ověření údajů získaných od žalovaného žalobkyně vyžádala výpis z účtu žalovaného za období 13. 3. – [datum] a výplatní pásky za měsíce duben a květen 2020. Ze smlouvy bylo zjištěno, že provize za poskytnutí úvěru v daném případě činila [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části po dobu delší než dva měsíce bylo v čl. IV odst. 1 písm. d) smlouvy sjednáno, že dojde k zesplatnění úvěru, a to dnem odeslání písemného oznámení. Smluvní pokuta za prodlení ve výši [částka] za každou takovou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru při zesplatnění byly sjednány v čl. IV odst. 2 písm. b) a c) smlouvy. Náklady účelně vynaložené ve výši [částka] za každou písemnou upomínku pro nesplácení splátek byly sjednány v čl. IV odst. 4 písm. b) smlouvy. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, celkem dluží [částka]. Žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne [datum], zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů od odeslání dopisu. Soudu byl předložen také podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že dopis byl žalovanému odeslán dne [datum]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že lustrace byla pro osobu žalovaného provedena s negativním výsledkem. Žalobkyně vyžádala od žalovaného údaje prostřednictvím formuláře„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, dále prostřednictvím čestného prohlášení. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Pracuje u [právnická osoba] (ve formuláři posouzení úvěruschopnosti je u žalovaného u zaměstnavatele uvedeno„ UP“ – úřad práce?). Měsíční příjmy má ve výši [částka], měsíční příjmy domácnosti činí [částka], výdaje činí [částka] za bydlení, [částka] za další úvěry a [částka] za ostatní. Žalobkyně dále zjišťovala počet obyvatel v obci, poté stanovila normativní náklady na bydlení v částce [částka], životní minimum v částce [částka] a nezabavitelnou částku [částka]. Příjmy byly ověřovány skrze výplatní pásky za duben 2020 a květen 2020, dále byl předložen výpis z účtu žalovaného za období 13. 3. – [datum]. Z uvedených listin bylo zjištěno následující: žalovaný byl zaměstnán u shora uvedeného zaměstnavatele, nevyplývá však, o jakou formu pracovního poměru se jedná. Za duben 2020 mu byla pravděpodobně vyplacena čistá mzda [částka] (výplatní lístek téměř nečitelný), za květen 2020 mu byla vyplacena čistá mzda [částka], vždy v hotovosti. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že za uvedené období činil počáteční zůstatek na účtu částku – [částka], konečný zůstatek na účtu činil [částka]. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl však žalovanému vyplacen na jiný účet č.