224 C 237/2021-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka] sestávající se z půjčené částky [částka] a souhrnného poplatku [částka]. Dlužnou částku se žalovaná zavázala splácet v týdenních splátkách po [částka], první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka]. 2. Zdejší soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně omluvila svoji neúčast a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, pokud jde o žalovanou k jednání se bez omluvy nedostavila, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 9/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl splatný v 60 splátkách po [částka] týdně se splatností do každého 7. dne po uhrazení předchozí splátky počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena v listinné formě, přičemž výplata finančních prostředků dne [datum] byla prokázána podpisem žalované na smlouvě. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování a doručení úvěru [částka] a poplatek za hotovostní inkaso v částce [částka], tedy celkem [částka]. Dle žalobních tvrzení a přehledu plateb žalovaná na úvěr zaplatila [částka]. 4. Z evidenční karty klienta soud shledal, že žalovaná uvedla, že má měsíční příjem [částka], přídavky na [částka], další příjem v domácnosti činí [částka]. Bydlí v nájemním bytě, měsíční výdaje na bydlení činí [částka] a na jiné životní výdaje hradí [částka]. 5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaná byla upomínán o zaplacení dluhu do 14 dnů od doručení upomínky. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 9. Z tvrzení žalobkyně a ani z předložených důkazů nevyplývá, že by jakýmkoli způsobem výdaje žalovaného týkající se jeho základních potřeb ověřovala, když z judikatury vyplývá (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), že poskytovatelé úvěrů jsou povinni údaje o úvěrových schopnostech spotřebitelů nejen shromáždit, posoudit, ale i náležitým způsobem ověřit. 10. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tedy neunesla. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). 12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. V daném případě byla žalované poskytnuta částka [částka] a vzhledem k tomu že uhradila [částka], je povinna zaplatit žalobkyni [částka], žalovaná je podle § 1968 o.z. s plněním v prodlení počínaje [datum], o výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.