225 C 195/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala a odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a žalobkyně s takovým postupem souhlasila, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby ve stanovené lhůtě sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s jeho postupem souhlasí. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Po zhodnocení předložených listin (smlouva o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, výpis z banky právního předchůdce žalobkyně, odpověď banky žalované, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka a poštovní podacím archem) dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši [částka]. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu a zároveň oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne [datum], pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 4. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 5. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru. Soud ovšem nemá z navržených důkazů za prokázané, že byla uzavřena jakákoliv smlouva tvrzeného obsahu. Pouhý fakt, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši [částka], ještě uzavření smlouvy včetně dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Zjištěný skutkový stav tedy nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. 9. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslal žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 10. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (doručení viz § 573 o. z. dne [datum]), ve které určila lhůtu pro zaplacení dluhu do 3 dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum], přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení nižší než v zákonné výši. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl. 11. Vzhledem k výše uvedenému soud ve věci nenařídil jednání a nepoučoval žalobkyni k označení důkazu o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 118 a odst. 3 o. s. ř., neboť i vyhovění výzvě by nemělo na výsledek řízení významný vliv. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.