29 C 24/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] to na základě předchozí rámcové smlouvy, na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho účet úvěr ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena buď písemně, či elektronicky prostředky komunikace na dálku za současného uhrazení verifikační platby (případně s elektronickým podpisem). Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] (kapitalizvaný úrok), což neučinil, neuhradil na svůj dluh ničeho, proto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] (z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum]) a zákonného úroku z prodlení v částečně kapitalizované výši [částka] (za dobu od [datum] do [datum]), a dále od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala. 2. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] k výzvě soudu uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Shodným podáním vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok (poplatek za poskytnutí úvěru). Dále se domáhala pouze dlužné jistiny [částka] a zákonného úroku z prodlení v částečně kapitalizované výši. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez přítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku ve výši [částka], jak bylo prokázáno výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně, vlastnictví účtu bylo prokázáno sdělením banky s tím, že žalovaný byl v rozhodném období také jediným disponentem. Dopisem odeslaným dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do [datum], výzvu mu zaslala na adresu dle předložených listin (doručovací adresa). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem jednotlivou smlouvu o úvěru a rámcovou smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin označených jako„ jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] rámcová smlouva o úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 6. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením ze dne [datum] včetně podacího archu. 7. Z dalších předložených listin soud neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 14. Soud nemohl žalobkyni ani poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., jelikož žalobkyně se jednání neúčastnila. Poučení se poskytuje účastníku pouze při jednání, soud není povinen jej za tímto účelem odročovat či poskytovat poučení jiným způsobem. 15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka]. 16. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu odeslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím právního zástupce dne [datum] s určením data splatnosti dne [datum], od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. (procesní zavinění za zastavení řízení ohledně částky [částka] leží na straně žalobkyně). Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., nebyla však ve věci zcela úspěšná. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] (jistina, smluvní pokuta a poplatek) s příslušenstvím, žalobkyně však byla úspěšná pouze v částce [částka] s příslušenstvím, tedy úspěšná byla v rozsahu 57,68 %. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobkyně) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši takto z