11 C 24/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 49 176 Kč s příslušenstvím a dále částky 7 888 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 34 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s částkou 22 576 Kč (5 624,20 Kč představující úrok a 16 951,80 Kč představující úplatu za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek) v 52 týdenních splátkách po 1 088 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 7 400 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 49 176 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 29 552,88 Kč a dlužné poplatky ve výši 19 623,12 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 49 523,37 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 49 176 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 49 176 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 49 176 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným také dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 17 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s částkou 11 288 Kč (2 788,04 Kč představující úrok a 8 499,96 Kč představující úplatu za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek) v 52 týdenních splátkách po 544 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 20 400 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 7 888 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 4 740,38 Kč a dlužné poplatky ve výši 3 147,62 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 943,72 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 888 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 888 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 7 888 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. 2. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], došlo s ohledem na částečné zpětvzetí žalobkyně k částečnému zastavení řízení, a to co kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 923,10 Kč a ve výši 782,93 Kč a dále co do části zákonného úroku z prodlení, a to z částky 4 888,57 Kč a z částky 777,44 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 34 000 Kč a poplatek ve výši 22 576 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 1 088 Kč. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli jistinu ve výši 17 000 Kč a poplatek ve výši 11 288 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 544 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů a z podacího lístku bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od data doručení, přičemž k odeslání došlo [datum]. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužných částek ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo] Lhůta pro úhradu byla stanovena do [datum]. 8. Z přehledů úrokové sazby soud zjistil, že v době sjednání půjčky z roku 2005 se úroková sazba úvěru domácnosti na spotřebu se splatností do 1 roku včetně pohybovala ve výši 16,31 %. V době sjednání půjčky z roku 2006 se úroková sazba úvěru domácnosti na spotřebu se splatností do 1 roku včetně pohybovala ve výši 16,34 %. 9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanského zákoníku“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 13. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 14. Z výše provedeného dokazování má sodu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce dle shora uvedeného zákona, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně vždy poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem, na který je nutno hledět jako na úrok bez ohledu na to, jak byl právní předchůdkyní žalobkyně nazván. Právě mravností výše sjednaného úroku se soud dále zabýval, neboť s ohledem na znění § 39 občanského zákoníku se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez námitky účastníka. Pokud jde o výši úroků, která je již v rozporu s dobrými mravy, tak k té se vyjádřil již v minulosti Nejvyšší soud ČR, a to například v rozsudek ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde shledal za nemravné úroky ve výši 60 % ročně nebo v usnesení ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, kde byl shledán nemravný úrok ve výši 36 % ročně. 15. V projednávané věci byly smlouvy sjednány mezi podnikatelkou poskytující půjčky v rámci svého podnikání a spotřebitelem, což je zjevné i z toho, že se v ní výslovně odkazuje na tehdejší zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Sjednaný úrok přitom činil při přepočtu na roční sazbu cca 66,40 % ročně z jistiny v obou případech. Jedná se o výši, která je již na první pohled zcela nepřiměřená, zvláště ve spotřebitelských vztazích. [jméno] žalobkyně předložila soudu přehled úrokové sazby v době sjednávání půjček, která je několikrát nižší. Z těchto důvodů soud ujednání o úrocích podle § 39 občanského zákoníku posoudil v obou případech jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům. 16. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 451 občanského zákoníku. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal v jednom případě částku 34 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uhradil pouze částku 7 400 Kč, a v druhém případě částku 17 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z. uhradil pouze částku 20 400 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 26 600 Kč v prvém případě bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni