112 C 35/2018-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka]. Žalobce uvedl, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný byl po dobu trvání nájemního vztahu povinen platit žalobci jako pronajímateli nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu dle evidenčního listu, když nájemné odpovídá výši [částka] a zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu odpovídají výši [částka]. Žalovaný toto neplnil a žalobce s žalovaným znovu smlouvu neprodloužil. Nájem bytu tak skončil uplynutím sjednané doby dne [datum]. Žalovaný byt po skončení doby nájmu žalobci nevrátil a užíval předmětný byt až do [datum]. Žalobce uvádí, že usnesením [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a řešení úpadku bylo povoleno oddlužením. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný nárok je tzv. novým dluhem ve smyslu ustanovení § 412 odst. 1 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný nárok již nebylo možné přihlásit přihláškou pohledávky, když vznikl až v průběhu insolvenčního řízení. Pro nově vznikající pohledávky neplatí zákaz uplatňování pohledávek žalobou ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 písm. a) a § 140c insolvenčního zákona a je tedy možné žalovaný nárok uplatnit žalobou vůči dlužníkovi u soudu i v průběhu insolvenčního řízení. Náhrada ve výši ujednaného nájemného žalobci náleží za období říjen 2016 v částce [částka], žalovaným uhrazeno [částka], neuhrazeno [částka], za listopad 2016 a prosinec 2016 neuhrazeno každý měsíc [částka], za měsíc leden 2017, konkrétně do [datum] neuhrazena částka [částka] Celkem neuhrazeno [částka]. Dále žalovaný nezaplatil žalobci nedoplatek za rok 2016 na zálohách za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], nedoplatek byl splatný dne [datum]. Žalovaný nezaplatil žalobci nedoplatek za rok 2017 na zálohách za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Tento nedoplatek byl splatný dne [datum]. Žalobce žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení tohoto řízení zaslal výzvu k plnění. Žalovaný ani poté dluh neuhradil. 2. Žalobce na podporu žalobních tvrzení založil do spisu smlouvu o nájmu bytu, evidenční list, protokol o předání bytu, přehled předpisů a proplacení za rok 2016, 2017 a předžalobní výzvu spolu s dokladem o jejím odeslání. 3. Na základě žalobních tvrzení, do spisu založených listin vydal [název soudu] ve věci platební rozkaz, kterým v žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl tento zrušen. Soud pak vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listin založených ve spisu. Poučil je v tom směru, že pokud své stanovisko nesdělí, v k tomu jím stanovené lhůtě bude soud vycházet z toho, že rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Následně poté soud za splnění podmínek § 115 a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání. Dokazování provedl listinami, které do spisu založil žalobce. Žalovaný požádal soud o možnost splácet dlužnou částku ve splátkách. 4. Podle § 3074 odst. 1 občanského zákoníku nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci, ani pro pacht. 5. Vztah mezi účastníky se řídí ustanovením § 2235 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Mezi účastníky byla uzavřena platně smlouva o nájmu bytu. Žalovaný byl povinen hradit řádně nájemné a další plnění poskytovaná a spojená s užíváním bytu (§ 2246 a § 2247 o.z.). Žalovaný však řádně své smluvní povinnosti neplnil, žalobce v řízení řádně výši dluhu specifikoval, jednotlivé dílčí uplatněné nároky doložil listinami. Ostatně žalovaný výši ani důvod vzniku dluhu v řízení žádným způsobem nesporoval. V řízení nebylo prokázáno, že by dluh, případně jeho nějakou část, zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh žalobci zaplatit. Kromě jistiny soud žalovanému uložil zaplatit žalobci i úroky z prodlení podle § 1970 o.z., neboť žalovaný se do prodlení s úhradou peněžitého plnění beze sporu dostal, úrok z prodlení žalobce požadoval v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a na nákladech řízení požadoval částku [částka] (za zaplacený soudní poplatek [částka], náklady právního zastoupení bez DPH [částka] a DPH celkem [částka]). O povinnosti žalovaného náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.