121 C 23/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované prověřila její úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v registru [příjmení] a NRKI a zda žalovaná není v insolvenci. Žalobkyně rovněž ověřovala, zda žalovaná není vůči ní v prodlení se splácením jiných závazků. Žalobkyně vycházela z toho, že doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenci a že uzavření smlouvy doporučil i obchodník. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Nezaplatila však ničeho. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalované s 1. a 2. splátkou. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaná takto dostala do prodlení se splátkou 1 a 2 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši [částka] (2 x [částka]). Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 1. splátkou splatnou dne [datum], byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 75,95 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu dosáhne částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně. 2. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do 40,95 % ročně smluvního úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že v době, kdy uzavírala smlouvu se žalobkyní, splácela částkou [částka] měsíčně více závazků. Podpisy na předsmluvním formuláři a na listině prohlášení klienta jsou její. V době uzavření smlouvy pracovala u [právnická osoba] stravování [právnická osoba] s místem výkonu práce [obec] – [část obce]. Zda byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou či neurčitou si žalovaná nepamatuje. Od listopadu [rok] pak čerpala mateřskou dovolenou. V době uzavření smlouvy bydlela žalovaná se svým přítelem v nájmu, přičemž nájemné činilo zhruba [částka]. Předložení nájemní smlouvy žalobkyně nepožadovala. Náklady na cestovné do zaměstnání činily [částka] denně. Žalovaná vlastnila mobilní telefon. V současné době žije žalovaná se svým partnerem a jejich dvouletým synem v bytě, kde náklady na bydlení činí [částka]. Žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Partner žalované má příjem přes [částka]. Partnerovi žalované bylo schváleno oddlužení. Žalovaná na sebe podávala insolvenční návrhu, ale oddlužení jí schváleno nebylo. Partner žalované má ještě 1 dítě, na jehož výživu přispívá částkou [částka]. Žalovaná je schopna dluh splácet splátkami po [částka] měsíčně. 4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši [anonymizováno] ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po [částka], splatných 15. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení a zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaná takto octla v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalované vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaná v prodlení. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit. Z potvrzení o provedené lustraci v CEO vyplývá, že žalovaná je od [datum] vdaná. Z prohlášení klienta, kopie občanského průkazu, výpisu z registru [příjmení], výpisu z registru NRKI, karty klienta, dohody o změně pracovní smlouvy, výplatních pásek žalované, detailu z účtu a hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobkyni, že pobírá [částka] měsíčně, je svobodná, její náklady na bydlení činí [částka] měsíčně a splátkami po [částka] splácí jiný závazek vůči žalobkyni. Žalobkyně u výdajů žalované počítala s částkou životního minima ve výši [částka]. Žalovaná doložila, že byla zaměstnána, přičemž její pracovní poměr byl prodloužen do [datum]. Dále žalovaná doložila výši svého příjmu za měsíc září a říjen 2019. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. V registru [příjmení] neměla žalovaná žádný záznam. Žalovaná byla v rámci NRKI ohodnocena skóre 16, tedy jako klient, jehož smlouva je hodnocena jako špatná. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou