20 C 61/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 28 369,84 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o kreditní kartě, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v minimálních částkách včetně úroku ve výši 23,99 % ročně a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 27 574,84 Kč, dlužného poplatku za kredit info a vyhotovení a předávní výpisu poštou ve výši 295 Kč za období od srpna 2019 do prosince 2019, poplatku za odeslání upomínky dne [datum] ve výši 500 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 3 038,17 Kč od srpna 2019 do prosince 2019, přičemž smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení požaduje z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v minimálních měsíčních splátkách 3,5% z dlužné částky včetně úroku 23,99% ročně při bezhotovostní transakci a 29,99% ročně při hotovostní transakci. Dále se žalovaná zavázala k úhradě poplatků dle ceníku služeb. 4. Právní předchůdce žalobkyně při ověření schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z tvrzení žalované, což plyne z vyjádření banky a návrhu na uzavření smlouvy. Žalovaná uvedla, že je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a příjem má z podnikání ve výši 25 300 Kč. 5. Ze souhrnného výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná čerpala celkem částku ve výši 49 914,74 Kč, na poplatcích za upomínky, výběry a ostatní služby a na úrocích jí byla účtována částka 20 074,90 Kč, žalovaná uhradila celkem částku 38 292,78 Kč, naposledy dne [datum]. 6. Z přehledu podacích čísel a výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl právní předchůdkyní odeslán přípis s výzvou k uhrazení dluhu. 7. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne [datum], oznámení bylo předáno k přepravě dne [datum] Tyto skutečnosti byly zjištěny z oznámení o postoupení, rámcové smlouvy o postoupení včetně příloh, poštovního archu, potvrzení o úplatě, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh, vyrozumění o postoupení a oznámení o postoupení. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně seznamu odeslaných výzev bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k uhrazení dluhu. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v měsíčních minimálních splátkách po 3,5% z dlužné částky včetně úroku a souvisejících poplatků. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 49 914,74 Kč, uhradila celkem částku 38 292,78 Kč Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet úvěr tak, že vycházel z čestného prohlášení žalované. 10. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k řádnému posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci přitom z listinných důkazů neplyne skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně ověřovala osobní prohlášení žalované, neboť k žádosti nejsou přiloženy další listiny či záznamy, kterými by si právní předchůdce žalobkyně ověřila majetkové poměry žalované, zejména příjem. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané z